• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Sázavský klášter navštěvuje méně lidí než před covidem

    1.2.2023
    Simona Knotková

    Sázavský klášter na Benešovsku loni navštívilo 11 000 lidí, což je stále ještě o deset procent méně než před pandemií covidu-19. Největší zájem byl o srpnovou akci Květinový den a tradiční květnový open air koncert v severní zahradě. Každé z těchto akcí se zúčastnily stovky lidí, uvedla kastelánka Jaroslava Matoušová.

    Letos klášter počítá s rozšířením programů pro rodiny s dětmi a školy. Návštěvníkům chce opět umožnit alternativní prohlídkovou trasu, na niž se mohou vydat s mobilní aplikací. Výhodou je, že návštěvník nečeká na ostatní a volí si vlastní tempo prohlídky. Součástí aplikace jsou i krátká videa či plánky. Na jaře také začnou archeologické průzkumy v severní klášterní zahradě před její plánovanou obnovou a měla by začít oprava jižní neorenesanční věže a sklepení, která potrvá do konce roku 2024.

    Sázavský areál má z historických důvodů několik vlastníků. Od 60. let část, která patří státu, spravuje památkový ústav. V restitucích byly navráceny budova fary a kostel sv. Prokopa Římskokatolické farnosti Sázava – Černé Budy a menší část konventu, prelatura a část zahrad benediktinskému opatství v Praze Emauzích. Benediktini ale dnes klášter neobývají. Areál, který spravuje farnost, se opravuje.

    Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v Sázavě žili slovanští mniši, představovala tehdy jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie. V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, zůstal ale centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte