Především bilanci vlastní politické kariéry završené desetiletým působením ve funkci hlavy státu se věnoval ve svém pondělním posledním vánočním poselství prezident Miloš Zeman. Vyslovil se pro mezinárodní tlak, který podle něj jednou zajistí ruský odchod z Ukrajiny, z aktuálních otázek zmínil také inflaci či energetickou krizi. Politici a prezidentští kandidáti ve svých reakcích na projev nejčastěji zmiňovali potenciální změnu, kterou by mohlo přinést nové obsazení funkce prezidenta po lednových volbách.
Ruskou invazi na Ukrajinu označil Zeman za nejvýznamnější událost končícího roku. Zmínil, že byl vždy stoupencem korektních ekonomických vztahů s Ruskem, hlavně kvůli dodávkám relativně levných energetických surovin. To ale podle něj neplatí při celosvětovém bezpečnostním ohrožení, které znamená ruská agrese na Ukrajině. „Věřím, že tlak svobodných zemí dříve nebo později přiměje Rusko, aby území Ukrajiny opustilo,“ uvedl.
Zeman se domnívá, že zejména na příjmové straně bude muset vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají hlavně daňové oblasti. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, kterou také zařadil mezi hlavní události roku. Inflaci se snažil zbrzdit tím, že do bankovní rady České národní banky (ČNB) obsadil oponenty zvyšování úrokových sazeb. Energetickou krizi, kterou označil za poslední z letošních klíčových témat, prohlubuje také „zelený fanatismus“, uvedl Zeman.
Při rekapitulaci své politické dráhy Zeman zmínil, že jako prezident se hlavně snažil hájit české národní zájmy. Pro ty je klíčová podpora exportu, která souvisí s ekonomickou diplomacií a korektními vztahy s pokud možno všemi významnými světovými zeměmi, dodal. Za svou srdeční záležitost pak označil vztah s Izraelem. Rozloučil se slovy Sbohem a šáteček a úryvkem ze stejnojmenné básně Vítězslava Nezvala.
Podle premiéra Fialy byl projev hlavně bilancí a ohlédnutím. „Beze sporu je například to, že ruská agrese na Ukrajině a její vliv na ceny energií jsou největší výzvou, se kterou se musíme v současné době vypořádat,“ uvedl premiér. Další vládní politici se k projevu postavili kriticky a s ohledem na lednové volby příštího prezidenta vyjádřili přání, aby nová hlava státu přinesla změnu. Podle šéfa opoziční SPD Tomia Okamury opomněl Zeman zmínit selhání vlády v boji s inflací, místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček hodnotí projev jako nadstranický.
Také prezidentští kandidáti se hlavně obraceli do budoucna. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová ocenila, že Zeman v pondělí symbolicky dokončil svůj obrat od Ruska, bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel v projevu postrádal slova o nynějších těžkých časech a povzbuzení. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) souhlasil se Zemanovým výběrem nejdůležitějších událostí roku i jejich hodnocením.
Politolog Josef Mlejnek novinářům napsal, že odsouzení ruské agrese je v kontextu Zemanových dlouhodobých politických postojů překvapivé, ale prezident tak „potvrdil svůj pozoruhodný verbální obrat ve vztahu k Rusku, který učinil letos v únoru“. „Pokud jde o jeho vlastní bilanci 32 let působení v politice, je logické, že ji prezentoval jako pozitivní, což se dalo u projevu na rozloučenou očekávat,“ dodal.
Podle Mlejnka však Zeman nadproporčně zveličil své zásluhy o rozvoj dobrých vztahů s Izraelem, a naopak upozadil svou roli při budování nadstandardních vztahů s Ruskou federací a s Čínou. „Čínu mimochodem ve svém projevu vůbec nezmínil,“ uvedl. Zemanova zmínka o „zakomplexovaných nulách“ mezi komentátory či politiky pak podle Mlejnka byla plivancem na rozloučenou a „zemanovským folklorem“, který dnes už asi nikoho neurazí.
Zdroj: ČTK
