• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Senátor Strnad: Není správné zpětně požadovat po obcích doplatek

    24.6.2020

    Doprava, nemocnice a zpětně vyměřený poplatek za odpady. To jsou témata, která v poslední době hýbou Čáslaví a nejen jí. O tom, jaký pohled má na tyto problémy jsme hovořili s bývalým starostou města a senátorem za ČSSD Jaromírem Strnadem.

    Jak byste z pozice bývalého starosty a současného opozičního zastupitele stručně zhodnotil, jak si vede v řízení města současné vedení radnice?

    Nepovažuji za vhodné, abych já z pozice bývalého starosty hodnotil konání současného vedení radnice, myslím si, že to je otázka, která by měla být položena spíše obyvatelům města. Vidím ale, že se současné vedení ve velké míře věnuje rozvoji kultury, což je u části veřejnosti přijímáno s vděkem.

    Za sebe bych mohl uvést některé body, které bych já osobně ve vedení města řešil jinak. Mnohé investiční akce, které jsou nyní ve městě realizovány, byly připravovány ještě bývalým vedením a já bych velmi rád viděl, aby postupovaly rychlejším tempem. Mám na mysli například výstavbu nových bytů, jejíž zahájení bylo oproti původnímu plánu odloženo téměř o celý rok. Jde také o cenu nových bytů, kterou bych prosazoval opravdu co nejnižší, aby na koupi dosáhlo co nejvíce občanů našeho města. Snažil bych se také o to, aby byly kladeny větší nároky na pořádek a údržbu zeleně ve městě, která je nyní s odkazem na ekologii v porovnání s minulými lety mnohem horší.

    Co považujete za současný největší problém města?

    Už jsem zmínil příklad o údržbě zeleně ve městě. To je ale záležitost, kterou je stále ještě možné během jednoho či dvou let napravit. Mnohem větší problém vzniká v chodu zdejší městské nemocnice. Přitom nejde ani tak o hledisko ekonomické, kde bude kvůli pandemii v tomto roce specifické odměňování a pojišťovny budou proplácet stoprocentní plnění podle roku 2018 i v případě, kdy zdravotnické zařízení odvede alespoň 82 % výkonů běžného roku. Mnohem větší problém ale vzniká v oblasti personální politiky v nemocnici. Zde mám vážné obavy o její budoucnost, pokud se urychleně nezačnou podnikat kroky k zajištění chodu například chirurgického oddělení. Velmi se divím třeba tomu, že se současné vedení nemocnice vůbec nesnaží zde udržet stávající zkušené lékaře. Nechápu, jak se může stát, že kvalifikovaný lékař raději odejde zcela mimo obor, než aby zůstával pracovat v této nemocnici, jak se bohužel nedávno stalo.

    Jak vnímáte řešení dopravní situace ve městě, kdy v době uzavírky obchvatu jezdí veškerá kamionová doprava centrem města? Občané dokonce proti tomuto kroku iniciovali petici. Nicméně vedení města prohlásilo, že jejím cílem je zdiskreditovat současné vedení a současné řešení dopravní situace považuje za nejlepší z možných variant

    Je o mně všeobecně známo, že jsem kritikem současného řešení. Je pravdou, že obchvat města, který byl budován v devadesátých letech, nebyl proveden kvalitně a od svého uvedení do provozu již prošel mnoha opravami. Při této příležitosti se ke mně také dostává otázka, proč na kvalitu výstavby obchvatu město nedohlédlo. Je třeba konstatovat, že město nebylo investorem této akce a ani není majitelem obchvatu. Jde o akci a majetek Ředitelství silnic a dálnic. Město proto kvalitu prací nemohlo nijak ovlivnit ani dozorovat. Při následných opravách obchvatu jsme ale vždy dbali na to, aby se dopravní omezení města pokud možno nedotkla, případně aby byli jeho obyvatelé zatěžováni skutečně jen minimálně. Přitom šlo vždy jen o opravy v rámci dnů nebo týdnů. Tentokrát se dokonce jedná o měsíce. Osobně bych udělal všechno pro to, aby se našlo jiné řešení – i kdyby se měly opravy rozdělit na dvě stavby. Rozhodně bych ale nedopustil, aby byla doprava vedena přes město.

    sto si údajně nechalo k tomuto řešení vypracovat dopravní studii od ČVÚT? Měli zastupitelé možnost tuto studii vidět a bavit se o ní? Víte, kolik za ní město zaplatilo?

    Do studie jsme měli možnost nahlédnout, podle mých informací ale objednatelem této studie nebylo město, tedy za ní ani neplatilo.

    Město by mělo v roce 2020 hospodařit se schodkem 34 milionů korun, 30 milionů by mělo jít z rozpočtu města na podporu čáslavské nemocnice. Jak tato čísla ovlivnila krize spojená s COVID-19? Jak se díváte na hospodaření města? Podniká radnice dostatečné kroky na podporu investic a rozvoje města?

    Původní rozpočet města byl schválen jako vyrovnaný, ale v minulém roce byl vytvořen poměrně vysoký přebytek, který se v tomto roce rozpouští. Potom se zdá, že je rozpočet schodkový, tedy že jsou výdaje vyšší než příjmy. To je ale běžná praxe – to, že se utrácí peníze, ušetřené v minulém roce, tedy za špatné nepovažuji. Pokud jde samozřejmě o smysluplné investice. Hospodaření nemocnice podle mého názoru nebude tak špatné, jak jsem se již zmiňoval v jedné z předchozích otázek. Oproti tomu město bude mít rozhodně nižší příjmy, a to i přesto, že nyní v Parlamentu probíhá schvalování příspěvku ve výši 1200 Kč na jednoho obyvatele města, což bude pro Čáslav znamenat přibližně 12 milionů korun. Budou to peníze, které výpadek financí nemohou vykompenzovat v plné výši, ale do značné míry pomohou snížit schodek. K menším daňovým příjmům ale rozhodně dojde.

    Čáslavské kličky pro 600 milionů z odpadků

    Řada podnikatelů se kvůli krizi spojené s COVID-19 ocitla v existenčních problémech a nyní se ještě obávají ještě další rány v podobě doměření poplatků za uložení odpadů na čáslavské skládce? Vedení radnice podniká kroky proti novele zákona o odpadech, která by ukončila současné právní spory a zabránila zpětnému doměření poplatků pro firmy a obce jednou pro vždy.. Jak vidíte tuto situaci Vy?

    První podnět ke kontrole na čáslavské skládce jsme na základě šetření České inspekce životního prostředí podávali na krajský úřad ještě na konci minulého volebního období v roce 2018. Hledali jsme tehdy první cesty. Stávající vedení pak pokračovalo dalšími kroky. Naší snahou ale bylo, aby firma AVE – pokud pochybila – finanční prostředky městu doplatila. V tom není žádný rozpor. Co ale považuji za problematické (ačkoliv může někdo říct, že jsem v tomto bodu ve střetu zájmů) je zpětné doměřování těchto poplatků firmám a obcím. V tomto ohledu se mi velmi líbí názor starosty Benátek nad Jizerou, kde řeší stejný problém. Právě tento starosta prohlásil, že by stejnou cestou nikdy nešel a nikdy neuvažoval o tom, že by nechal doměřovat poplatky firmám a obcím. K tomuto názoru mě vede logický důvod. Firmy na skládku navážely odpady za jasně daných podmínek, s nimiž byly seznámeny a počítaly s nimi. Pokud by byla stanovená cena vyšší, odvážely by například stavební suť jinam – do Chvaletic, Neškaredic nebo i dále. Může se to někomu zdát jako ideální řešení, ale skládka jednoduše tento inertní materiál potřebuje na překrývání navezeného komunálního odpadu. V současnosti je tohoto materiálu vzhledem k nejasnostem kolem ukládání odpadu málo a hrozí tak větší úlety a dokonce je větší riziko vzniku požáru, což jistě nikdo nechceme.

    Důsledně bych tedy trval na tom, aby firma AVE všechny poplatky odvedla, ale obce a firmy, které do této kauzy byly vtaženy nevědomky, bych z toho rozhodně vynechal.

    Společnost AVE CZ tvrdí, že postupovala podle zákona a platného integrovaného povolení skládky a že poplatky vybírat neměla.. Docházelo podle Vás na skládce k porušování pravidel?

    To je otázka, na kterou neumím odpovědět. Společnost AVE tvrdí, že postupovala v souladu se zákonem a integrovaným povolením a že poplatky odváděla tak, jak má. Rozhodnutí v této věci je záležitostí krajského úřadu a dalších orgánů.

    Správní řízení na doměření poplatku se týká i obcí mikroregionu Čáslav. Osm obcí se spojilo a společně se chtějí bránit proti krokům, které Čáslav iniciovala. Někteří starostové se vyjádřili, že by případné doměření poplatku jejich obci způsobilo existenční problémy. Někteří již nyní museli omezit investiční plány. Ve svém prohlášení považují dokonce nárok Čáslavi na doměření za rok 2016 uplatněný po uplynutí promlčecí doby minimálně za nemorální. Neměla Čáslav o svých krocích starosty dopředu informovat a konzultovat je s nimi?

    Já jsem přesvědčen, jak jsem se již vyjádřil, že není správné zpětně požadovat po obcích doplatek. Obce, pokud by se mohly dříve rozhodnout, by sem za tak vysoký poplatek inertní odpad, tedy konstrukční materiál skládky, jednoduše nevozily a kromě toho, že by poplatky, o nichž hovoříme, jednoduše nevznikly, měla by skládka problémy s nedostatkem materiálu na překrytí komunálního odpadu. Pokud už ale vedení města takové kroky proti obcím mikroregionu podniká, považoval bych minimálně za slušnost je o tom informovat.

    Jak vnímáte deklaraci starostů, že využijí všech zákonných prostředků k ochraně obecních zájmů, aby nemuseli za odpad poplatky zpětně doplácet?

    Samozřejmě že je naprosto normální, že se starostové dotčených obcí budou odvolávat. Ostatně jim ani nic jiného nezbývá, pokud se mají chovat jako řádní hospodáři. Musejí využít všech možností, aby případný zpětně vyměřený poplatek jejich obce nemusely doplácet. Na jejich místě bych samozřejmě postupoval stejně. Jsem přesvědčen, že kdyby byl starosta Čáslavi pan Málek například starostou ve Žlebech, tedy v obci, které se tato kauza také týká, postupoval by stejně. Obcím se nemůžeme divit, že nechtějí doplácet poplatky zpětně – jde o podobnou situaci, kterou kritizuje i čáslavský starosta Málek – jde o změny pravidel se zpětnou platností. Obce měly se skládkou určitou dohodu, která by nyní neměla platit. To není ani logické ani správné.

    Pokud by padlo pravomocné rozhodnutí, že obce, podnikatelé, firmy, průmyslové podniky i další subjekty musejí poplatky v řádech sta milionů korun zpětně uhradit, jaký vliv by to mělo na chod regionu, potažmo kraje?

    Na každou firmu, která má nečekaně uhradit jakýkoliv vyšší poplatek, má takový moment negativní dopad – hlavně v současné době, kdy vinou pandemie není hospodaření firem ideální. Proto opakuji, že jsem zásadně proti tomu, aby byl poplatek zpětně doměřován jak obcím, tak i firmám.



    Nepřehlédněte
    15.7.2026
    Středočeský kraj

    Po Praze se pohyboval vězeň na útěku