Fasádu českobudějovického kostela Nejsvětější Trojice, kde sídlí jihočeští památkáři a dříve býval špitál, zdobí nově umělecké dílo sochaře Lukáše Hájka. Vycházel z původních barokních maleb, původní křesťanské náměty přetvořil do podoby písmen a symbolů. Jde o dílo z kovu, v němž se mísí křesťanské motivy, symbolika a moderní forma – připomíná graffiti.
Kostel má nově obnovenou fasádu, práce stály milion Kč. Na jaře vznikne i muzeum o historii takzvaného špitálku. Obnovu fasády dokončili loni. Restaurátoři potvrdili, že ve třech výklencích byly původní barokní malby. Podle fotografií z 20. století se podařilo rozeznat náměty. Šlo o Svatou Trojici, Pietu a svatou Alžbětu Durynskou, patronku chudých, ošetřovatelku nemocných a zakladatelku prvních špitálů. Původní malby nešlo zrestaurovat, tak památkáři oslovili umělce, aby navrhli nová díla. V soutěži, kam se přihlásilo 29 autorů, zvítězil Hájek, náklady na dílo byly 134 tisíc korun.
„Vždy jde o to, aby se nové věci dobře spojovaly s těmi starými. Věříme, že výsledek soutěže provedený moderním způsobem zaujme lidi mimo jiné tím, že se zastaví a budou přemýšlet, co to vlastně znamená, budou překvapeni moderní formou. Kdybychom zopakovali historizujícím stylem tradiční náměty, tak by většina lidí prošla kolem a ani by si neuvědomila, že jsme něco takového podnikli. A stačí několik desetiletí a z nové věci se stane kulturní památka,“ řekl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Náměty musely vycházet z témat zaniklých maleb. Dílo je na ulici, obrací se tak podle Hájka k lidem, pro něž je křesťanská symbolika dnes mnohdy nesrozumitelná. „Přišlo mi tedy, že nemá cenu trvat na tradičním zobrazení těchto námětů. Zaujala mě představa, že namísto postav použiji písmena a doplním je symboly,“ řekl Hájek. Třeba Nejsvětější Trojici tak symbolizují propojená písmena N a T a tři tečky či body umístěné do vrcholů rovnostranného trojúhelníku. Podobně podle památkářů symbolizoval nejsvětější trojici barokní malíř František Jakub Prokyš, autor výmaleb a fresek v tomto kostele.
„Kdybych ve veřejném prostoru hledal protějšek k dílu Lukáše Hájka, paradoxně bych ho nenacházel ve výtvarném umění, ale v kultuře graffiti. Podobně jako se na zeď podepisuje writer (autor graffiti, poznámka redakce), zvolil i Hájek stylizovaná písmena a do nik kostela podepsal svatou Alžbětu nebo Nejsvětější Trojici. Jejich iniciály doplnil jednoduchými znaky, které symbolicky znázorňují důležité aspekty křesťanské víry: utrpení Krista, bolest jeho matky, rozdávání pokrmů potřebným nebo trojjedinou boží podstatu, základ katolického učení,“ uvedl teoretik umění Jiří Ptáček. V ČR jsou podle něj i další místa, kde se propojila historie se současným uměním: velké skleněné plastiky jsou v kostele v Litomyšli či moderní obraz ve funkcionalistickém kostele Husova sboru v Dobrušce.
Špitál s kostelem nechali budějovičtí radní vybudovat v pozdním středověku asi kilometr za tehdejšími hradbami. Stal se útočištěm pro nakažené morem či cholerou, kteří v něm žili v izolaci od ostatních lidí. Když vznikla na počátku 19. století městská nemocnice, špitál ztratil svůj původní účel a začal sloužit jako útulek pro chudé a nemohoucí. Po 2. světové válce se několikrát změnilo jeho využití, od roku 2016 tam sídlí památkáři.
STO/ČTK
