Letošní sezona se pro české ovocnáře vyvíjí ještě hůře, než naznačovaly červnové prognózy. Podle nejnovějšího odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) k 1. září se jablek sklidí pouhých 48 530 tun, tedy o 58 procent méně než loni. Červnový odhad přitom počítal s 52 788 tunami. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout 4458 tun, což je o více než desetinu pod červnovým odhadem a meziročně o 51 procent méně.
Mluvčí ústavu Petra Hrabčáková situaci vysvětluje tak, že „na úrodě se ve druhé půlce vegetace negativně podepsalo rovněž dlouhodobé sucho a krupobití,“ přičemž výsledkem je nižší podíl tržních plodů a menší kalibry ovoce, zvláště tam, kde je větší násada plodů.
V širším srovnání čísla vyznívají ještě tíživěji. Pětiletý průměr sklizně jablek v Česku činí přes 100 000 tun, letošní výsledek ho podstřelí o 52 procent. U hrušek, kde průměr za posledních pět let dosahuje 7826 tun, bude propad 43procentní. Celková sklizeň ovoce by se po zářijové korekci mohla ustálit okolo 64 000 tun, přičemž běžná roční úroda se pohybuje kolem 140 000 tun. Z dlouhodobého pohledu jde o druhé nejhorší číslo v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních sto let zaznamenali ovocnáři loni, kdy po jarních mrazech získali 48 058 tun ovoce.
Z konkrétních odrůd jabloní odnesla mrazy nejvíce skupina Jonagold, u níž hektarový výnos klesá o dvě třetiny zhruba na deset tun. Odrůda Gala si vedla lépe s očekávaným výnosem 22 tun z hektaru. Hrušně pak mají kvůli mrazovému poškození málo jader nebo jsou zcela bez jader, což může zkomplikovat jejich dlouhodobé skladování.
Ovocnářská unie ČR odhaduje, že ztráty na tržbách přesáhnou miliardu korun. Odvětví nyní čeká na kompenzace z evropské zemědělské rezervy. Česká republika žádost o uvolnění prostředků již odeslala a Evropská komise by měla situaci zasažených zemí řešit na podzim. Případné peníze by se k pěstitelům dostaly po další administraci nejdříve začátkem jara 2027. Pro srovnání, po loňských mrazech, kdy ztráty dosáhly asi 1,45 miliardy korun, obdrželi ovocnáři z unijních a státních zdrojů přes 400 milionů korun.
Spotřebitelé v obchodech výpadek tuzemské produkce pravděpodobně na cenovkách nepoznají. Česko pokrývá vlastní produkcí jen 30 až 40 procent spotřeby čerstvého ovoce a ceny se odvíjejí od vývoje na evropských trzích.
Zdroj: autorský text / ČTK
