Staroměstská exekuce, tečka za bitvou na Bílé hoře a nenávist až za hrob

3.11.2020
Karel Dudek

Na bráně se ocitla v červnu roku 1621. Byla připevněna na účet městské rady a rukou katova holomka. Šikovného holomka, kat Mydlář by se s druhořadými pomocníky nespokojil. Vždyť i za tento výkon si nechal vyplatit dvanáct kop grošů. I když to byly kopy míšeňské, tedy poloviční, byla to pořád pěkná hromádka peněz.

Co bylo jejím obsahem, který tak děsil kolemjdoucí? Byla jím useknutá hlava, bývalého primátora Jana Šultyse. Jednoho z popravených českých pánů, při staroměstské exekuci, kterou byla učiněna tečka za bitvou na Bílé hoře. Podobný osud potkal ještě Maxmiliána Hošťálka, primátora města Žatce. Nyní ale zůstaňme u lebky Šultysovy.

Kutná Hora by měla v roce 2022 hostit setkání hornických měst

Pátého září roku 1723 proběhla korunovace rakouského císaře Karla VI. Té se zúčastnili i ctihodní konšelé tohoto ctihodného města. Ve chvíli korunovace se žádný panovník nemračí, ba právě naopak. Tehdy byl také milostivý a městská rada toho využila. Panovník neměl námitek. Předložte mi potřebné informace a já pak rozhodnu.

Městská rada se skutečně zapotila, ale nakonec se jim podařilo vyštrachat více než sto let staré, zažloutlé zápisy. Císařská kancelář nedělala problémy. Konšelé uhradili požadovaný poplatek 32 tolarů, a na konci srpna se i Šultysovy ostatky formálně dočkaly klidu. Oddechlo si jistě i jeho tělo, které bylo pohřbeno nedaleko kostela Panny Marie na Louži.

Karel VI. si nasadil českou korunu před 295 lety. Proč zastřelil podkoního namísto jelena?

Hlava primátora Maxmiliána Hošťálka na tom byla zpočátku mnohem hůře. Byla v Žatci přibita na pranýř. V roce 1631, po deseti letech, to už byla vybělená lebka. Tak ji také nalezli Maxmilián a Cyprián, Hošťálkovi synové, kteří se vrátili nakrátko do Čech, spolu se saskou armádou. Lebku pietně pohřbili, ale klid popravenému dopřán nebyl. Když po čtyřech měsících Sasové odešli, lebka se znovu ocitla na svém místě. Katolíci neuměli odpouštět.

Naštěstí zde byl ještě další syn, Jan Zikmund. Katolík a příkladný voják, který se řídil přikázáním, cti otce svého. Obrátil se na českého krále Ferdinanda III. Císař Ferdinand II. sice ještě žil, ale svému synovi dal volnou ruku. Král měl rád vojáky a svému kapitánovi vyhověl. Možná byl i v dobré náladě, protože příkaz místodržitelské kanceláři v Praze byl podepsán na Silvestra 1636. Bylo povoleno lebku sejmout a pohřbít, pokud vše proběhne s maximální diskrétností. V únoru 1637 zemřel Ferdinand II. a tak již neexistovala ani formální překážka, že se na poslední chvíli něco změní. Pohřeb proběhl 19. 2. 1637, pouhé čtyři dny po císařově smrti, na hřbitově u sv. Jakuba.

Špatná volba českých pánů. Zimní král je dovedl jen k debaklu na Bílé Hoře



Nepřehlédněte