Starosta Prahy 6 odhalí informační desky ke Koněvovi, část komunistů bude tiše protestovat

21.8.2018
Andrea Cerqueirová

V pondělí se u sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 uskutečnil pietní akt coby připomínka 75.výročí bitvy u Kurska. Nacistická vojska bitvu zahájila 5. července, skončena byla 23. srpna. Podle slov Jeleny Vičanové z Českého svazu bojovníků za svobodu v Ústí nad Labem, která akci svolala, se jednalo o druhou nejdůležitější bitvu (nejen) na východní frontě, kterou Rudá armáda za druhé světové války svedla s nacisty. Koněv byl jedním z pěti velitelů. Následovaly další boje, které v roce 1945 vedly k vítězství nad nacismem.

Na akci zároveň zazněl odsudek umístění informačních cedulí o Koněvovi. „Akt má proběhnout záměrně 21. srpna a nikdy nebyl plánován na srpnové dny. Role, která je přitom připisována maršálu Koněvovi v souvislosti s tímto datem, nemá žádné opodstatnění. Přestože jsem žádal starostu městské části o doložení pramenů a historických faktů, ze kterých vzešel tento tendenční závěr, dostalo se mi v odpovědi místostarosty Laciny pouze odkazu na novinový článek a závěry prorežimního historika,“ řekl zastupitel Prahy 6 Ivan Hrůza (KSČM).

FOTO: Koněv cedule

Koněv cedule - Pietní akt u sochy Koněva 2 – foto ACKoněv cedule - deska – foto ACKoněv cedule - desky – foto AC

Cedule i u Churchilla?

Již v minulosti Hrůza uvedl, že pokud by se měřilo stejným metrem, vysvětlující tabule by musely být i u jiných osobností, třeba u sochy Winstona Churchilla, který je podle slov Hrůzy “zodpovědný za obrovský hladomor a miliony obětí v Bengálsku”. Před časem Hrůza také interpeloval starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09). Požadoval důkazy pro tvrzení, že Koněv v roce 1968 „osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa“.

Kolář se odvolal na článek na webu. „Návštěva maršála Koněva v Praze v roce 1968 měla kromě účasti na oslavách osvobození dle historiků ještě jiný účel – kryla tajnou inspekci sovětské vojenské rozvědky, která prováděla průzkum pro invazi okupačních armád o tři měsíce později,“ uvedl starosta. A citoval historika z článku: „Koněv o tom věděl. Tehdy nebyl žádný penzista, byl členem ústředního výboru strany a generálním inspektorem armády.“

Osvoboditel před nacisty, nebo masový vrah? Socha maršála Koněva vyvolala ostré spory

Na desce není zmínka o Rudé armádě

„Za zcestný považuji Váš požadavek v interpelaci, aby radnice předložila důkazy a doložila výše uvedená tvrzení v souladu se standardními vědeckými metodami. K tomu jsou kompetentní pouze historici, jejichž stanovisko v podobě posudku Vojenského historického ústavu dokládající historickou přednost textu jste již určitě četl. I Vám doporučuji nechat posouzení správnosti a vyváženosti textu u dodatkových cedulí na historicích, a nikoli na ruských ambasadorech v Praze,“ dodal Kolář.

Účastníci pondělního pietního shromáždění si při přečtení desky, která je již na pomníku instalovaná (je ve fotogalerii), všimli nepřesností týkajících se roku 1945. „Vadí mi, že u informace, že Koněv velel 1. Ukrajinskému frontu, není uvedeno, že se jednalo o 1. Ukrajinský front Rudé armády. Dále mi vadí, že je tam uvedeno, že jednotky, kterým velel Koněv, „jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy“ a chybí tam, že Prahu osvobodily,“ uvedla pro Náš REGION jedna z účastnic shromáždění. Koněv stál od roku 1944 v čele Prvního ukrajinského frontu Rudé armády, jeho vojska se podílela i na závěrečném útoku na Berlín.



Nepřehlédněte