Z dnešního pohledu je to možná až s podivem, ale se stavbou pražského Národního divadla je spojena řada zajímavostí. Jednou z nich je i takřka každodenní pozdrav, který používá asi každý. Pozdrav „Nazdar“ se zrodil na den přesně před 175 lety.
„Nazdar“ je původním českým pozdravem, který se začal užívat od 14. dubna 1851. Tehdy byla totiž vyhlášená sbírka na vybudování Národního divadla a po Praze, ale i v dalších českých městech, začali chodit výběrčí a pokladničkami a nápisem „Na zdar Národního divadla.“ Díky tomu, že sbírka byla velmi rozsáhlá a zasáhla takřka do každé vesnice se pozdrav rozšířil rychle do celých Čech a ujal se dokonce i na Slovensku. Nejprve však bylo slovo nazdar vnímáno jako určité vlastenecké provolání právě směrem k Národnímu divadlu. Až později doslova zlidovělo a vlastně ztratilo svůj původní význam a získalo význam běžného pozdravu.
Další krok k rozšíření užívání přišel se vznikem pražského Sokola. Současně s praporem byl totiž schválen i oficiální pozdrav „Nazdar!“ Pozdrav se však ujal i jako pozdrav českých skautů. V první světové válce se proslavil zejména díky rotě českých dobrovolníků pojmenované Na Zdar, která tvořila základ československých legií ve Francii a zvítězila v bitvě u Arrasu 9. května 1915.
Vojenské užití pozdravu ale neskončilo s koncem první světové války. Do dnešních dnů jej používají Ozbrojené síly ČR. Například pokud k nám přijede na státní návštěvu cizí hlava státu, při uvítacím ceremoniálu Hradní stráž zdraví nastoupenou jednotku přicházející hlava státu slovy „Vojáci, nazdar!“, nastoupená jednotka pak odpovídá: „Zdar!“
A není jistě bez zajímavosti, že slovem Nazdar byla kdysi pojmenována i jedna z československých parních lokomotiv.
Zdroj: KONEČNÁ, Hana, a kol. Čtení o Národním divadle: útržky dějin a osudů. 1. vyd. Praha: Odeon, 1983
