Dílo ukryté desítky let v jedné pražské vile se bude dražit od 1 800 000 korun.
František Muzika patřil k předním osobnostem české malby, typografie a scénografie 20. století. Jeho Švadlena, úchvatné dílo poetického naivismu a sváteční, přeludné krásy, tvořila součást souboru dvanácti prací, s nimiž se Muzika zúčastnil legendární první jarní výstavy Devětsilu. Tu členové tehdy nového uměleckého sdružení uspořádali v roce 1922 v místnostech Krasoumné jednoty v pražském Domě umělců (dnešní Rudolfinum). Poté však obraz z výtvarné scény nadlouho zmizel. O jeho existenci vědělo jen pár odborníků díky reprodukci v původním katalogu výstavy.
„Obraz se naštěstí objevil v pozůstalosti po významném českém sběrateli, jenž byl sám nadaným výtvarníkem. Za přispěním dalších členů rodiny vybudoval tento muž už ve 20. letech minulého století pozoruhodnou sbírku velmi krásných a později také velmi cenných uměleckých děl, zaměřenou na dnes tolik žádané autory české moderny,“ uvedl galerista Tomáš Hejtmánek. Ten dílo objevil a okamžitě mu bylo jasné, že půjde o vzácný nález.
Proč sběratel dílo ukrýval před veřejností, nevíme
Jak přesně původní majitel Muzikovo plátno získal a proč ho pak již nikdy nevystavil, je podle Tomáš Hejtmánka dnes už těžké zjistit. Obraz odpočíval desítky let ukrytý v pražské vile, kde se díky šetrnému uložení dochoval v perfektním stavu. Když se později potomci sběratele rozhodli rodinný dům prodat, na trhu se postupně začaly objevovat i některé kusy z umělecké sbírky.
Obraz nepotřeboval ani žádné úpravy
Švadlena, kterou teď čeká její aukční premiéra, patří rozhodně k těch nejhezčím. „Olej na plátně o velikosti 71 x 55 centimetrů se signaturou vlevo uprostřed nepotřeboval ani po téměř sto letech od svého vzniku žádné opravy ani zásahy,“ dodává Tomáš Hejtmánek, který je sám původně restaurátor. Po nezbytném odborném průzkumu, ověřujícím mimo jiné pravost díla, tak obraz nechal pouze odborně vyčistit a opatřil ho dobovým rámem.
Před aukcí je samozřejmě výstava, jak je u Hejtmánků zvykem
Ještě před tím, než Švadlenu získá v aukci nový majitel, si ji lze spolu s dalšími draženými díly prohlédnout na předaukční výstavě: otevřena bude od 14. do 30. května denně od 10 do 18 hodin v Goetheho ulici 2 v pražském Bubenči, nedaleko kostela sv. Gottharda. Vstup je jako vždy zdarma.
Muzika byl velmi všestranný umělec
František Muzika (1900 v Praze – 1974 tamtéž) byl malíř, ilustrátor, typograf a scénograf. V letech 1918–1924 studoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Jakuba Obrovského, Karla Krattnera a Jana Štursy. Poté odjel do Paříže, kde v letech 1924–1925 ve studiích pokračoval.
V letech 1945–1970 působil sám jako profesor na VŠUP v Praze ve Speciálním ateliéru užité grafiky ke knižní úpravě a plakátu.
Od roku 1927spolupracoval s Otakarem Štorch-Marienem a stal se uměleckým ředitelem nakladatelství Aventinum Později pracoval pro nakladatelství Melantrich a František Borový.
Byl též významným scénografem, navrhl přes 100 výprav, z toho v letech 1927–1947 provedl 43 výprav pro Národní divadlo v Praze.
Vedle rozsáhlé malířské činnosti se věnoval volné, užité a drobné grafice, ilustraci, typografii, karikatuře, výtvarné kritice a scénografii.
Muzikovou nejvýznamnější teoretickou prací je dvousvazkové monumentální dílo Krásné písmo ve vývoji latinky (1958, 1963), které bylo vydáno i v německém překladu.
Muzika byl velký přítel Jaroslava Seiferta
Před válkou žil s manželkou Annou na Malé Straně v Karmelitské ulici č. 24. Muzikovy obrazy a kresby jsou zastoupeny v mnoha českých a mezinárodních galeriích, včetně Centre Pompidou v Paříži. V Československu začal vystavovat v roce 1922. Od soudruhů se dočkal titulu zasloužilý umělec a dostal Řád Práce. Pochován je na Vyšehradě. Před pěti lety se soubor jeho třinácti děl vydražil za 28,4 milionu korun. Lze očekávat, že to u Hejtmánků bude úspěšná aukce.
