Luxus pro zbohatlíky
Terasy patřily otci prezidenta Václava Havla, svého času se tam scházely největší filmové hvězdy a tehdejší smetánka. Podnikatel Václav Havel se nechal inspirovat budovou „Cliff House“, vyhlídkovou restaurací na útesu. Pověřil proto po příjezdu do Prahy architekta Maxe Urbana, aby vyprojektoval podobnou restauraci. Protože ale nebylo moře, vybral se za tímto účelem skalnatý vrch na pražském Barrandově. Ten omývala jen Vltava, která byla položená o dost níže. Tím pádem byly terasy už od první chvíle nepřehlédnutelné.
Bílé Barrandovské terasy byly postaveny už po šesti měsících práce a v září roku 1929 byly slavnostně otevřeny. Otevření proběhlo pod mottem „Za Prahou a přece v Praze“ a první den sem přišlo na 50 tisíc návštěvníků. Ti sem chodili velmi často, jen v letní sezóně se tu v neděli podávalo až tři tisíce obědů.
Mezi návštěvníky převažovala hlavně tehdejší smetánka a filmové hvězdy, domlouvali se tu ale i obchody a probíhala zákulisí politických jednání. Častými hosty byli například Oldřich Nový, Vlasta Burian, Svatopluk Beneš nebo Adina Mandlová. Terasy posloužily i jako exteriér pro řadu filmů, točila se tu například známá Burianova scéna z filmu Tři vejce do skla.
Terasy nabízely kavárnu i bazén
Jak vůbec vypadaly terasy v době největší slávy? Architekt Max Urban se zhostil návrhu výtečně. Vybudoval restaurační komplex, který v sezoně pojmu na tři tisíce lidí a byl v provozu celý rok. Objekt tak pojal kavárenské terasy, které byly rozloženy nad skalnatou prohlubní. Ne jejím dně bylo koupaliště s bazénem, trávníky a pavilón šaten – ty byly navrženy architektem Václavem Kolátorem.
Vrcholem stavby byla budova kavárny a restaurace se sálovým prostorem. Ten byl prosklený a doplněný klubovnami a několika salóny ve vyhlídkové věži. Vyhlídková věž měřila 15 metrů a na úzkém schodišti se číšníci, kteří neustále spěchali nahoru a dolů, často sráželi.
Bazén byl k restauraci připojen schodištěm, které se vinulo po skalních stěnách Barrandieru, a také lanovkou, která přepravovala jídlo a nápoje. Měl tam vzniknout i výtah, ale k jeho stavbě pak už kvůli válce nedošlo.
Terasy byly vyzdobeny červenožlutými vlaječkami Barrandovských teras, osvětleny byly speciálním majákem. Naproti restaurační budově byla postavená letní kuchyně s atmosférou přímořských rybáren.
Romantický Trilobit bar
V roce 1937 terasy upravil architekt Vladimír Grégr a přistavěl romantický noční podnik, který se jmenoval Trilobit bar. Orchestr R. A. Dvorského hrál do sedmé večer na terasách a pak se přemisťoval do Trilobit baru, kam se za ním přesunovali i hosté, často zbohatlíci. Ti pak tančili charleston, foxtrot, slow-fox a swing. Řada hostů se tady bavila až do rána a zůstávali na snídani. Terasy tak byly otevřeny nonstop každý den v roce, mimo sezónu však jen v uzavřených prostorách Francouzské restaurace a Trilobit baru.
Osazenstvo vystřídali Němci
V roce 1939 začala Česko okupovat německá armáda, nacisté pak nechali jako první postavit přímou železnici na terasy, ale osazenstvo se změnilo. Terasy navštěvovali už jen nacističtí pohlaváři, vojáci okupační armády a jejich české milenky. Terasy ve výšce 302 metrů navíc později použili jako pozorovatelnu a lokalizaci protiletecké obrany pro wehrmacht.
Po válce se sláva Teras na chvilku vrátila. Ovšem už v roce 1948 byly znárodněny a přeměněny z místa dekadentní buržoázní zábavy na rekreační centrum pro pracující lid. Místo lidí v nich ale byli komunističtí potentáti a jejich hosté ze socialistických zemí. Do Teras se pak už neinvestovalo a postupně začaly upadat. V roce 1982 byl uzavřený kdysi slavný Trilobit bar. Terasy byly v roce 1988 prohlášeny za kulturní památku, ale to už jejich zániku nepomohlo.
Po Sametové revoluci dostaly terasy do rukou bratři Ivan a Václav Havlovi, ti pak své podíly převedli na své manželky. Manželka Václava Havla Dagmar pak koupila podíl od své švagrové, která si nechala bývalý plavecký bazén. V roce 1993 byla na místě Barrandovských teras vyhlášena památková zóna, i přesto už v roce 1994 zavřela své prostory napřed Francouzská restaurace a o tři roky později celý areál. Od roku 1997 se o terasy nikdo nestaral a začaly je obývat bezdomovci. Těm se podařilo v roce 2001 podpálit bývalý Trilobit bar, samozřejmě rozkradli i bývalý nábytek.
Ožijí terasy zašlou slávou?
Momentálně probíhá na terasách rekonstrukce, napřed se zbouraly nepůvodní dřevěné přístavby a pak se sundalo zdivo v místech, kde býval dříve Trilobit bar. Po dokončení prací má objekt nabízet ubytování a restaurace tak jako v dobách největší slávy Barrandovských teras. Podle investora nebude součástí bazén pod terasami, který kdysi přirozeně patřil k terasám. Ten totiž stále patří manželce Václava Havla.
Před hlavní budovou vzniknou podzemní garáže. Přišlo se totiž na to, že celý objekt nestojí na skále, ale je na něj z části navezená zemina. Rekonstrukce by měla být hotová na Silvestra roku 2019.
Zdroj: Neznámá Praha, iDNES.cz
