• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Středočeským záchranářům stále přibývá výjezdů

    27.1.2019

    Středočeským záchranářům stále přibývá výjezdů. Od roku 2008 jejich počet vzrostl o 35 procent. Loni zaznamenali přes 138.000 případů, předloni to bylo kolem 135.000. Často však zasahují u lidí, kteří jejich pomoc nepotřebují, a suplují práci praktických lékařů. Na výročním setkání odborů středočeské záchranné služby to uvedl ředitel krajských záchranářů Jiří Knor.

    Typickým pacientem je senior s více nemocemi, u nějž se objeví zdravotní potíže, které by stačilo řešit s praktickým lékařem. Péče záchranářů pak vzhledem k omezeným kapacitám může chybět jinde. „Může dojít k tomu, že se zdvojí výjezdy a ta péče nebude dostupná pro lidi, kteří jsou skutečně ohroženi na životě. V tom vnímám velké riziko,“ řekl Knor novinářům.

    Závažných úrazů, akutních srdečních potíží či cévních mozkových příhod podle Knora nepřibývá, těžkých traumat vzhledem k bezpečnějším automobilům dokonce ubývá. Na celkovém nárůstu počtu výjezdů se tak podílejí hlavně banální případy, kdy péče záchranářů není nutně zapotřebí.

    Krajští záchranáři loni ošetřili téměř 118.000 pacientů. Přes call centrum se řešilo přes 12.000 případů, zlomyslných volání bylo 3600. Ve více než 800 případech záchranáři poskytovali telefonicky asistovanou resuscitaci. Podle Knora jde o obrovské číslo vzhledem k 850 srdečním zástavám v terénu. „Z toho vyplývá, že u více než 90 procent srdečních zástav je poskytována laická první pomoc. To je také naše práce. Učíme veřejnost, aby byla ochotna a schopna pomáhat člověku v nouzi,“ uvedl.

    Středočeská záchranka je největší v republice, má 766 kmenových pracovníků a velký počet externistů. Denně pomáhá v průměru 322 lidem. Podle Knora ji trápí nedostatek lékařů, na každém stanovišti by dokázala zaměstnat jednoho navíc. Průměrný věk lékaře záchranné služby je 52 let. Vzniká generační mezera, mladým lidem se do rizika nechce, míní Knor. Kvůli nedostatku personálu v nemocnicích navíc přetrvávají potíže s umisťováním pacientů do zdravotnických zařízení. To se podle ředitele týká jak středočeských, tak pražských nemocnic. „Zatím ale nedošlo k tomu, že bychom měli problém s umístěním pacienta ohroženého na životě. Pokud je to v režimu intenzivní péče, tak ty problémy nejsou,“ řekl Knor.

    Poukázal i na to, že v regionu nejsou traumacentra či kardiocentrum, nelze tak oddělit středočeské zdravotnictví od pražského. Do metropole krajští záchranáři přepravují pětinu pacientů, na druhou stranu 24 procent pacientů ošetřených středočeskou záchrankou má trvalé bydliště v Praze.

    Tématem dnešního setkání bylo i zvýšení platů zdravotníků. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) uvedla, že vyšší mzdy si zdravotníci zaslouží, vyjednávání ale nejsou jednoduchá a zdroje se musejí hledat. Podle ní je potřeba najít kompromis, aby se kraj nedostal do obtížné situace. Připomněla také, že krajské zdravotnictví je v nevýhodě oproti státním zařízením, která mají vyšší úhrady. Na rozdíly ve financování nemocnic poukázala i předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková, podle níž by politici měli systémové neduhy řešit. Odbory se podle ní domnívají, že se u zdravotních pojišťoven nahromadily významné prostředky, které by bylo možné použít na stabilizaci nemocnic.

    Zdroj: čtk

    Tichá Šárka mění tvář. Z povrchu zemského zmizela usedlost hned vedle známé Šatovky



    Nepřehlédněte