Vědci z Výzkumného ústavu pro krajinu zjistili, že kvalita vody v šumavských potocích nadále ohrožuje perlorodku říční, která patří mezi nejohroženější druhy sladkovodních mlžů v Evropě. Roční studie ukázala, že ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, místní vlivy stále výrazně ovlivňují chemické složení toků.
Vědci sledovali pět šumavských potoků – Volarský, Mlýnský, Lučný, Korunáč a Uhlíkovský potok. Pravidelně měřili teplotu, pH hodnoty, vodivost a koncentrace živin i desítek chemických prvků. Výsledky odhalily znečištění od mírné po silnou úroveň.
Zjištěné znečištění sice nepředstavuje okamžité ohrožení populace perlorodky říční ve Vltavě, protože se zvýšené koncentrace dusíku a fosforu v potocích významně naředí říční vodou. Při nízkých průtocích a v blízkosti ústí potoků však může dlouhodobě negativně ovlivňovat reprodukci tohoto citlivého mlže i celkový stav říčního ekosystému.
„Perlorodka je mimořádně náročná na kvalitu vody. I malé změny v chemickém složení mohou rozhodovat o tom, zda populace přežije, nebo postupně zanikne,“ vysvětlil vedoucí odboru biomonitoringu Ivan Suchara.
Největší zatížení dusíkem a fosforem zaznamenali výzkumníci ve Volarském potoce, který ovlivňuje především výpust z čistírny odpadních vod. Korunáč a Uhlíkovský potok obsahují zvýšené koncentrace rizikových prvků uvolňovaných ze zvětrávání tmavých granitů. Nejčistší vodu vykazoval Mlýnský potok, který je nejméně zatížený lidskou činností.
Studie identifikovala hlavní faktory ovlivňující kvalitu vody – odpadní a splaškové vody zvyšující obsah živin, dešťové srážky, které buď vodu ředí nebo urychlují vyplavování látek z půdy, geologické podloží a zemědělské využití krajiny. Pozitivní zjištění je, že vodoteče mají schopnost částečné samočištění, kvalita vody se totiž směrem po proudu zlepšovala díky ředění přítoky a přirozeným procesům v ekosystému.
Zdroj: ČTK
