„Asi před čtyřmi lety se mi, díky historiku Petru Jiráskovi, který o Juliáně psal do Tuchoměřického zpravodaje, dostala do rukou kronika mlýna kopanského od nejstarších dob do dnů našich 1862, kde jsem prvně viděla namalovanou sošku svaté Juliány, která tam na podstavci bývalá instalována. Kousek od mlýna kopanského bydlím a vím, že doposud to nevěděli ani lidé z okolí. Na místě stojí barokní sokl sešlý věkem, na něm dřevěný kříž,“ uvedla Monika Pokorná pro Náš REGION. K místu se podle jejích slov váže pověst o vznešené paní Juliáně z Okoře, kterou z důvodu, že se zamilovala do někoho, který jí nebyl společenský rovný, pronásledoval otec-rytíř, jenž ji hnal z Okoře až na rozcestí, kde ji zabil. „Pověst není založena na ničem reálném, už v kronikách píšou, že je to výmysl lidské fantazie. Vysvětluje to ale, proč se nikdo nediví, že místu se říká u Juliány,“ dodala.
Jak vznikla pověst, která přežívá
V kronikách jsou podle jejích slov zmíněny dvě situace, které – i když se časově míjejí – si lidé dali dohromady v onu pověst. Na základě jedné příhody byla na místo instalována dřevěná socha proto, že tam kdysi jistou slečnu přepadl zběh, který se jí snažil ublížit, ona se ale modlila k Juliáně, on odešel, takže Juliána slečnu zachránila. Druhá příhoda se zakládá na tom, že v lese mezi Juliánou a kopanským mlýnem stála hospoda, kde pobývala na vejminku babička mlynáře Václava Stěpánka, který do kroniky, jejíž kopii má Monika Pokorná k dispozici, Juliánu maloval a zaznamenal o ní informace. „Babičku tam navštěvoval bratr pána z Okoře Sukomín. Lidé si to všechno dali dohromady a pověst byla na světě,“ řekla.
Spolek pro obnovu svaté Juliány
„Každopádně letos je tomu 285 let, co se podle zápisu v kronice kopanského mlýna píše, že na místě byla umístěna kamenná socha světice Juliány, a zároveň je tomu 151 let, co byla socha poškozena nepřízní počasí a už nikdy nebyla obnovena. Dřevěný kříž nechal zhotovit mlynář Václav Štěpánek s hajným Tuchoměřic, panem Kalínkem, roku 1868. Když se tohle všechno člověk dozví a celý život chodí okolo na procházky, nenechá ho chladným myšlenka, že by se socha mohla vrátit na podstavec. Proto jsem založila Spolek pro obnovu svaté Juliány a vyhlásila veřejnou sbírku na její obnovu. Maximální cena projektu byla restaurátorem vyčíslena na 360 tisíc korun. Pokud se vybere více, bude vybudováno i zastřešené posezení pro turisty. Číslo transparentní účtu, kam lze přispět, je 4100832013/0800,“ uvedla Monika Pokorná. Natočila agitační video, zřídila facebookovou skupinu, šíří letáky. Sochu by následně realizoval sochař a restaurátor Jiří Genzer, který již dělal místní repliku sv. Jána z Nepomuku.
Dochoval se originál hlavy Juliány
„Navíc jsem se dozvěděla, že z původní sochy svaté Juliány se dochoval originál hlavy, který je uložen v depozitu roztockého muzea. Od hlavy se dá vypočítat, jak má být socha velká, zároveň pojetí, sloh i materiál. Takže počítáme s tím, že kopie by se s původní soškou shodovala tak 95 procent, tedy z naprosté většiny,“ uvedla.
„Podstavec s křížem se katastrálně nachází v Tuchoměřicích, nejedná se však o stavbu, ale o umělecké dílo, ke kterému by se – ze zákona – musel vlastník přihlásit. Stojí na pozemku Lesů ČR. Lidé často pečují i o místa, která nikomu nepatří,“ řekla. Začala proto jednat s Lesy České republiky o odkoupení místa, což ale není technicky možné, nebo s Letištěm Praha o sponzorském příspěvku, což ale – vzhledem k tomu, že se dílo nachází na státním pozemku – nelze. Monika Pokorná jednala i se všemi čtyřmi okolními obcemi – Statenicemi, Tuchoměřicemi, Horoměřicemi a Přední Kopaninou, které by mohly přispět. Pro jednu obec by to byla zátěž, když jich přispěje více, velký díl nutné částky dají dohromady, dále mohou přispět běžní občané nebo podnikatelé. Obce budou o částkách jednat.
Patronka těhotných, nemocných a trpících žen
Lidé – hned během prvního týdne – přispěli takřka deseti tisíci, přičemž peníze na transparentním účtu přibývají. Monika Pokorná osloví i přilehlé církve. „Svatá Juliána byla mučednice z Nikadémie, žijící na přelomu 3. a 4. století, která byla umučena a sťata svým otcem proto, že si nechtěla vzít neznaboha. Dnes je to patronka těhotných, nemocných a trpících žen. Sochy sv. Juliány se svého času stavěly, ale nestojí na každém rohu, pouze na významných trasách poutníků, to rozcestí na kopci tudíž musí být významné,“ řekla. Věří, že peníze se podaří vybrat a v létě bude moci být replika svaté Juliány, jež bude v ruce držet pozlacený meč, který zabíjí draka-neznaboha, slavnostně odhalena. Monika Pokorná by k ní ráda umístila i informační tabuli. Místní, s kterými mluvila, její aktivitu vítají, chystá se na veřejná zasedání zastupitelstev, na besedy do škol či na různé obecní slavnosti.
