Mumii Ötziho nalezli 19. září 1991 turisté Helmut a Erika Simonovi poměrně vysoko v horách ve výšce 3210 metrů. Následující den navštívilo místo nálezu již osm skupin lidí, mezi nimiž byl náhodou i slavný horolezec Reinhold Messner. Tělo bylo vyzvednuto 22. září a přepraveno spolu s nalezenými předměty na oddělení soudního lékařství do Innsbrucku ke zkoumání. Průzkum provedený na místě však prokázal, že tělo leželo 92,56 metrů od rakousko-italské hranice na území italské provincie Jižní Tyrolsko. Ta si proto nárokovala na mumii vlastnická práva, ale souhlasila s tím, že nechá univerzitu v Innsbrucku dokončit vědecký výzkum. Od roku 1998 je Ötzi vystaven v Muzeu archeologie v Jižním Tyrolsku v Bolzanu.
Mumifikovaného tělo bylo nejprve, a kromě jiného, důkladně zkoumáno, změřeno a zrentgenováno. Podle odhadu v době smrti Ötzi byl vysoký asi 160 cm, vážil asi 50 kg (v době nálezu 13,75 kg) a bylo mu asi 45 let. Analýza jeho střevního obsahu určila dvě jídla, která jedl ani ne dvě hodiny před smrtí – maso z kozorožce a z jelena a bylinkový chléb. Vlasy Ötziho vykazovaly vysoké hodnoty mědi a arzénu, což spolu s čepelí sekery, která byla nalezena spolu s tělem a obsahovala 99,7 % mědi, tedy téměř čistý kov, přivedlo vědce k názoru, že Ötzi pracoval někde u pecí na tavení mědi.
Analýza DNA odhalila, že tento náš předek měl sníženou schopnost strávit cukr v mléčných výrobcích, tj. nesnášel laktózu. To podpořilo teorii o výskytu této trávicí poruchy mezi tehdejším obyvatelstvem přesto, že šlo o první zemědělce, tj. společenství věnující se již zemědělství a chovatelství.
Zajímavý byl, resp. je, i Ötziho vzhled. Na kůži měl provedeno 61 tetování, nejvíce na nohou, na nichž se našlo 12 z celkem 19 skupin černých čar. Mikroskopické vyšetření vzorků tetování odhalilo, že pigment byl vyrobený z popela ohniště nebo sazí. Kromě okrasných účelů mohlo sloužit také léčebně, k potlačení bolesti, podobně jako akupresura nebo akupunktura. Pokud by tomu tak bylo, potom by tento způsob léčby byl v tomto případě praktikován nejméně 2000 let před jeho prvním známým použitím v Číně (asi 1 000 let př. n. l.).
Na sobě měl Ötzi plášť z tkané trávy, kabát, čepici, opasek, kalhoty legínového typu, bederní roušku a boty, vše z kůží různých zvířat. Boty byly vodotěsné, široké, zřejmě uzpůsobené pro chůzi na sněhu, vycpané izolací ze suché trávy. Podle toho, že boty byly vyrobeny vcelku složitým postupem, lze předpokládat, že již tenkrát se ze společnosti vydělili lidé, první řemeslníci, kteří určité výrobky v tomto případě boty, vyráběli nejen pro sebe, ale i pro ostatní. Kromě měděné sekerky měl u sebe Ötzi nůž s čepelí z pazourku, toulec se 14 šípy a nedokončený, 182 cm dlouhý luk. Vyřezat do lučiště zářezy pro tětivu a napnout ji, už jeho majitel nestačil.
Příčina Ötziho smrti přes všechnu snahu zůstává neobjasněna dodnes. Nejprve se usuzovalo, že Ötzi zabloudil za zimní bouře v horách a zemřel na podchlazení. Později se objevila teorie, že mohl být také rituálně obětován a podle zatím posledních šetření byl zabit šípem, který zasáhl jeho levé rameno. Tomu odpovídá i malý otvor nalezený v jeho plášti odpovídající místu vstřelu. Hrot šípu roztříštil lopatku, poškodil nervy a cévy a pak uvízl v plicích. Vzhledem k masivnímu krvácení bylo bez ošetření toto zranění smrtelné.
A jak Ötzi vypadal? Pomocí moderní technologie 3D skenování byla vytvořena rekonstrukce jeho obličeje a tak mu my, jeho o pět tisíc let mladší potomci můžeme pohlédnout do tváře…Jistě ne bez zamyšlení.
