Soud nad údajným viníkem obrovské ekologické katastrofy, kvůli které v řece Bečvě uhynuly deseti tisíce ryb, spěje ke svému závěru. Rozsudek by soudkyně Ludmila Gerlová mohla vynést už 23. října. O vině společnosti Energoaqua a jejího ředitele Oldřicha Havelky ale panují velké pochybnosti.
Rozhlížíte se a máte pocit, že jste se ocitli na Marsu. Nebo na Sahaře? Kde by se ale na poušti vzaly zrezivělé vraky lodí? Trsy usychající trávy. Jemný písek smíchaný se solí víří ve vzduchu. Spolu s pesticidy je roznášen ve stovkách tisíc tun stovky kilometrů. Továrna na zpracování ryby je trpkým výsměchem lidské hlouposti a nevědomosti. Voda, která dosud omývala nedaleké břehy, zmizela kdesi za obzorem. Hodinu cesty autem, v tomto písečném terénu. Osmdesát kilometrů daleko. Z kdysi průzračné, čiré vody, se spoustou ryb, se stal hustý, slaný koncentrát, ve kterém přežijí maximálně bakterie.
Zahynulo na 250 000 mořských ptáků, 2800 mořských vyder, 300 tuleňů, 250 orlů, asi 22 kosatek a miliardy jiker lososů a sleďů a nevyčíslitelné množství planktonu. Některé živočišné populace se neobnovily dodnes a na pobřeží místy stále leží ropa. Proč byly následky této havárie tak strašlivé?