Z otravy téměř čtyřicetikilometrového úseku řeky Bečvy obviněná společnost Energoaqua jménem svého zmocněnce Vladimíra Kurky, stejně jako její ředitel Havelka, vinu opakovaně odmítají. Za poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami hrozí Havelkovi až pětileté vězení, společnosti Energoaqua zákaz činnosti a peněžitý trest.
Podle státního zástupce Jiřího Sachra způsobila Energoaqua v září 2020 znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to nejméně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb.
Nedbalost a zrušené laguny
Firma Energoaqua spravuje tovární areál bývalé Tesly v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku, kde zajišťuje i čištění odpadních vod. Ty z areálu vytékají přes 13 kilometrů dlouhým kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Podle obžaloby se znečištění do řeky dostalo právě tímto kanálem.
Za viníka ekologické havárie označil Energoaqu před soudem znalec z oboru vodního hospodářství Jiří Klicpera. Podle něj společnost nesprávně provozovala vodní hospodářství, především chemickou čistírnu odpadních vod. Za příčiny otravy označil zanedbání personálních otázek a kvalifikace zaměstnanců a dále zrušení původní funkce dvou lagun ze strany managementu podniku, které měly případný únik nebezpečných látek zastavit. K havárii podle něj přispěl i nízký průtok vody v Bečvě.
Kyanid, nebo chlór?
Advokát obviněných Jiří Obluk s jeho závěry nesouhlasí. „Pan znalec tady vypráví story, kterou si z větší části vymyslel,“ řekl na jeho adresu. V rozporu s tvrzením obžaloby, že šlo o otravu kyanidy, jsou ale i svědectví některých rybářů, kteří po havárii sbírali mrtvé ryby. Uvedli, že je po ponoření do vody pálily ruce a stěžovali si i na vysychání kůže nebo podráždění sliznic.
Podle znalce z oboru zdravotnictví a toxikologie Zdeňka Dvořáka jde o příznaky, které otravě kyanidy neodpovídají. „Musel by to být zrychlený dech, zmodralé rty, poruchy vědomí, hybnosti a tak dále. To, co popisovali, by možná spíš připomínalo chlór,“ řekl soudní znalec. Několik rybářů, kteří u soudu vypovídali už dříve, skutečně uvedlo, že zápach chlóru byl z vody cítit.
O otravě řeky kyanidy by mělo svědčit i třešňové zbarvení žaber uhynulých ryb. Jenže to odmítl předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou Stanislav Pernický, který byl jedním z prvních, kdo se u mrtvých ryb objevil. „Ryby, které jsme vytahovali z vody 20. září, jsme prohlíželi. Žádná z nich neměla jasně červená žábra nebo žábra v barvě zralých třešní,“ uvedl.
Utajený únik
Dalším argumentem, kterým se Energoaqua hájí, je skutečnost, že mrtvé ryby se nacházely až 3,5 kilometru od místa, kde vypouští odpadní vodu. Mnohem blíž k tomu má ale například výusť valašskomeziříčská chemička Deza, kde 20. září 2020 skutečně došlo k havárii, kterou se však vedení této společnosti snažilo neúspěšně ututlat.
Podle zjištění Deníku Referendum tam kvůli opilému zaměstnanci uniklo do vody zhruba dvanáct kubíků toxické směsi. Už den po havárii ale Česká inspekce životního prostředí vyloučila, že by za ní mohla být Deza. Inspekce je přímo podřízená ministru životního prostředí, kterým byl v té době Richard Brabec (ANO). A Brabec byl zase dlouhé roky zaměstnancem Agrofertu Andreje Babiše (ANO), kterému Deza patří a který byl v té době premiérem. Vyšetřování jedné z největších ekologické katastrofy v Česku tak podle některých názorů výrazně ovlivnil střet zájmů.
S využitím ČTK
