Novému století byly teprve tři týdny, když se 22. 1. 1901 uzavřel dlouhý a naplněný život královny Viktorie. Symbol řádu, stability, prosperity. Více než šedesát let vlády, které se dodnes říká doba viktoriánská. Symbol rozvoje, moci a bohatství. Nyní už její vláda nepatří k té nejdelší. Překonala ji její prapravnučka a současná britská panovnice, Alžběta II.
Začněme trochu z jiného konce. Artura Conana Doyle, a jeho detektivky s Sherlockem Holmesem, zná každý milovník tohoto literárního žánru. V jeho více jak pěti desítkách povídek a čtyřech románech však milujeme i něco jiného, než pouze brilantně a logicky uvažujícího detektiva. Dýchá z nich tradice viktoriánské Anglie. Spořádanost a spolehlivost, někdy až úzkostlivé lpění na zvycích svých předků. Konzervatismus, jako nepřítel chaosu. Vědomí síly Britského impéria a jejího bohatství. Samozřejmost velikosti.
Generál Charles George Gordon je více známý pod přezdívkou Gordon z Chartúmu, kterou získal po své smrti v roce 1885 v Súdánu. Předtím jej však široká veřejnost znala jako „Čínského Gordona“ v souvislosti s jeho vojenskými úspěchy v Číně.
Její svátek slavíme 23. prosince a vítězství, čili slovo victoria, se skrývá už v jejím samotném jméně. To se v poslední době stává hodně oblíbené. Zní velmi vznešeně a zvukomalebně a předurčuje k vítězství. A svět přece patří vítězům.