Jak se mohla jmenovat nejznámější londýnská památka?
Proč se londýnský Big Ben jmenuje právě tak, jak se jmenuje? Jak impozantní hodinová věž vznikla? A jak je možné, že hodiny na věži i po letech stále ukazují přesný čas?
Proč se londýnský Big Ben jmenuje právě tak, jak se jmenuje? Jak impozantní hodinová věž vznikla? A jak je možné, že hodiny na věži i po letech stále ukazují přesný čas?
To však nejsou jediné pozoruhodnosti z jejího bohatého a naplněného života, který trval 90 let. Tedy skoro celé 20 století. Poznala předválečný Berlín i válečný Londýn, výstavu jejích obrazů shlédla britská královna Alžběta II. Jak se to všechno sběhlo?
Obětí tohoto útoku se 10. září 1978 stal bulharský spisovatel, dramatik, novinář, ale hlavně disident, Georgi Ivanov Markov (nar. 1. března 1929). Pozadí jeho likvidace není zcela známé dodnes a nejspíš se ho nepodaří objasnit už nikdy. Možná to nakonec není pravda ani s tím deštníkem.
Řeč je o Václavu Hollarovi, který zemřel 25. března 1677 v Londýně, ve světě známém pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus. Jeho rytiny se staly unikátními svědky své doby a svou uměleckou a historickou hodnotu neztratily dodnes. Spíš naopak.