příroda
Který ježek je který? Díky křížení se stírají doposud existující rozdíly
Nalezené zkameněliny dokládají, že bodlinatí ježčí příbuzní žili na planetě Zemi již šedesát milionů let. V poslední době ledové ledovce vytlačily evropské ježky na Pyrenejský a Apeninský poloostrov a na Balkánský poloostrov. Po ústupu ledovců, přibližně v období 12 000 let nazpět, se ježci vraceli již jako dva druhy.
Jižní Čechy mají dvě nové přírodní památky, rybník na Budějovicku a tůni na Českokrumlovsku
V Jihočeském kraji jsou dvě nové přírodní památky. Jde o rybník Chrastí u Trhových Svinů na Českobudějovicku a Nahořanské tůně u Větřní na Českokrumlovsku. Zatím nespadaly pod žádný stupeň ochrany. Přírodními památkami je prohlásila rada Jihočeského kraje.
Zoborožec. Opeřenec, který je sám sobě hlídačem v dutinách stromů
Zobák zoborožců patří k největším v ptačí říši. Není tedy divu, že získali označení „nosorožec mezi ptáky“, neboť zoborožci se pyšní skutečně obrovským zahnutým zobákem, často též pestrobarevným a doplněným rohem, který právě dal celé skupině těchto ptáků jméno. Díky těmto svým velikým zobákům mohou zoborožci vyvolávat dojem, že jsou nemotorní, jedná se však pouze jen o lehkou, porézní kost.
Tip na pražský výlet: Navštivte zoologickou zahradu s unikátním přírůstkem, mládětem ježury australské
Pražská zoologická zahrada se pyšní novým přírůstkem – mládětem Ježury australské. Vůbec poprvé mohli chovatelé sledovat vývoj mláděte už od jeho vylíhnutí díky kamerám umístěným v noře.
Lemur kata žije i dnes jako naši pravěcí předci. Co ještě vědci zjistili?
Lemuři, kteří patří mezi poloopice, dnes nežijí nikde jinde než na Madagaskaru, čtvrtém největším ostrově na světě. Na Madagaskaru jsou tyto poloopičky s velikýma očima přímo nedotknutelné a nesmí se jim ubližovat ani v případě, že ničí úrodu.
Želvy, chytří mistři dlouhověkosti. Během svého dlouhého vývoje se ale příliš nemění
Nejstarší známá želva byla želvou vodní a žila na Zemi před 220 miliony let. Na rozdíl od současných želv měla jen spodní část krunýře zvanou plastron. Chyběly rohovité šupiny většiny současných želv. V horní a dolní čelisti však měla zuby, které zase naopak dnešním želvám chybí. Přišly o ně přibližně před 200-150 miliony let. Pouze o pár milionů let později se objevily rovněž i želvy suchozemské, které již měly plně vyvinutý krunýř.
Léčivé i jedovaté aneb Zajímavosti ze života žab
Těla mnohých obojživelníků obsahují jed, který může být vylučován kůží, ovšem málokdo je v tomto smyslu tak nebezpečný, jako stromové žáby z Jižní a Střední Ameriky. Tamní indiáni byli s touto skutečností již odedávna obeznámeni, neboť už po staletí používali žabí jed k napouštění hrotů svých otrávených šípů.
Kolibřík, maličký létající drahokam. Co jste o tomto „drobečkovi“ nevěděli?
Zajímavostí je bezesporu skutečnost, že kolibříci, často velice nápadně zbarvení nejmenší ptačí zástupci na světě, toho dokážou opravdu požehnaně spořádat.
Velcí skokani i náruživí zimní spáči. Víte, o jakých hlodavcích je řeč?
Tarbík a myšivka, kteří žijí v Severní Americe a v severní části Evropy a Asie, náleží k hlodavcům, kteří jsou zároveň i velmi zdatnými skokany. Vybaveni jsou k tomu dlouhýma zadníma nohama se silnými svaly a rovněž i dlouhým ocasem, který jim při skocích pomáhá udržet rovnováhu. Například myšivka lesní jedním jediným skokem překonává vzdálenost 1,5 až 3 metry.
Ovce, kozy a krávy spásají Prahu. Tradiční způsob údržby město provozuje už 20 let
Jako každoročně letos spásají trávu ve vybrané zeleni v Praze stáda ovcí, koz a krav. Mluvčí města Vít Hofman sdělil, že stejně jako loni se od dubna na chráněných lokalitách pohybují tři stáda ovcí a koz a dvě stáda jalovic. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců.
Ze života krabů. Co o nich možná ještě nevíte?
Krabi Lybia leptochelis žijí v pobřežních mělčinách Rudého moře. Přezdívá se jim „pom-pom crab“, tedy „krab s pompony“. Se sasankami na svých klepetech totiž připomínají roztleskávačku sportovního týmu. Další jejich přezdívka, „boxer“, rovněž souvisí s jejich opticky, díky sasankám na klepech oproti tělu velkými klepety. Jejich tělo je jinak pouze několik centimetrů velké a je tudíž snadno k přehlédnutí.
Není včela jako včela. Žijí samotářsky, ale i ve velkých společenstvích
Známe mnoho různých druhů včel. Některé druhy žijí v rojích čítajících několik desítek jedinců, jiné druhy žijí samotářsky.
U naučné stezky Upolínová louka na Chebsku přibyly hrací prvky a panely
Agentura ochrany přírody a krajiny zrekonstruovala poblíž obce Prameny na Chebsku naučnou stezku u Upolínové louky. Národní přírodní památka o rozloze 18 hektarů dostala nové lavičky, informační tabule a interaktivní prvky přibližně za 250.000 korun. Kromě upolínů se na louce vyskytují také vzácné orchideje nebo kosatce, řekla Jana Rolková ze Správy CHKO Slavkovský les.
Býložravá pakobylka, mistryně v maskování. Co o tomto hmyzu ještě nevíte?
Pakobylku můžeme najít v lesnatých oblastech tropů a subtropů po celé planetě. Známým zástupcem pakobylek je kupříkladu pakobylka indická (Carausius morosus). Pakobylky náleží do parodiny strašilek a dalšího hmyzu skupiny mnohožilních. Pakobylky jsou velice pomalé. Však také není kam spěchat. Jejich hlavní potrava, listí, totiž rozhodně nikam neuteče. Pakobylky jsou výlučně býložravé.
Mravenčí lenoši i mravenec krejčík, velmi zdatný krejčí
O mravencích se říká, že jsou pilní a pracovití. Bylo však vědecky zjištěno, že v mraveništi někteří z nich jen bloumají a nic nedělají. A když už se musí někam přemístit, rozhodně nikterak nespěchají. Přitom však mají velice důležitý úkol. Všichni ostatní mravenci je totiž považují za jakousi svoji „investici do budoucna“. Velmi dobře je krmí, a to jako svou zásobárnu živin pro celou mravenčí kolonii. A s energií, kterou do nich tímto způsobem celá kolonie vkládá, umí tito líní mravenčí jedinci rozhodně neplýtvat…
Korovec. Jedovatý, avšak líný ještěr s čelistmi podobnými svěráku
V dřívějších dobách si lidé o korovci mysleli, že ho nelze zabít, neboť má kouzelnou moc. I když toto tvrzení se samozřejmě nezakládá na pravdě, nutno podotknout, že korovec je z mnoha důvodů skutečně pozoruhodný.
Rybáři slaví, ode dneška můžou lovit dravé ryby
Ode dneška nejsou hájené dravé ryby, rybáři se na ně můžou vypravit po skoro půlroční pauze. Loví se přívlačí nebo na nastražené rybky. Nejčastěji se podle něj budou snažit ulovit štiku, candáta, sumce nebo okouna – překvapit je ale může i ostražitý bolen, nebo při lovu na rybku tajemný úhoř.
Kanibal krokodýl aneb Žijící současník dinosaurů
Před stamiliony let žili předkové dnešních krokodýlů a aligátorů společně s dinosaury. Ačkoliv dinosauři vymřeli, tito ještěři se zase od té doby tolik nezměnili. Žijí v teplých oblastech po celém světě, většinou v blízkosti vody. Krokodýlů známe více než 2 500 druhů.
Hroch obojživelný. Milovník vody, který důsledně vychovává svá mláďata
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) je hned po slonovi druhým největším suchozemským savcem, jenž dosahuje délky i větší než čtyři metry.