I když to nezní příliš uvěřitelně. Přece to tak ale přesně je. Robotní povinnosti sedláků vůči vrchnosti upravovaly tzv. robotní patenty a v roce 1774 se zřejmě začalo proslýchat, že Marie Terezie chystá vydání nového robotního patentu, pro sedláky podstatně příznivějšího.
A proč? Z velmi jednoduchého důvodu. Robota, jako osobní služba venkovského obyvatelstva vrchnosti, byla vlastně formou nájemného, které nájemce zaplatil tím, že si ho odpracoval. Robotní patent z 13. srpna 1775 na rozdíl od dřívějška přesně určoval, jak bude toto nájemné vysoké.
Houf sedláků se tvrdošíjně pokouší dostat do Chlumeckého zámku. Tento týden už potřetí. Chtějí potvrzení, že nemusí na robotu. První dva pokusy neskončily dobře. Několik mrtvých a několik utonulých v místním rybníce je jasným důkazem. Napřímené kosy, cepy, motyky. Dokonce i několik předpotopních střelných zbraní, vyhrabaných bůhví kde. Mnozí se sotva drží na nohou. Není divu, všechny hospody v blízkém i vzdálenějším okolí mají již prázdné sklepy. Sedláci mají žíznivá hrdla a pití jim dodává odvahy. Poručík Ertl, velitel rejtarů, váhá. Včera jeho vojáci zastřelili dva sedláky a zbytek zahnali do nedalekého rybníka. Netouží znovu po krvi a doufá, že bude stačit střelba pro výstrahu. Pak z davu útočníků zazní výstřely a dva z jeho vojáků se kácejí k zemi. Je rozhodnuto. Žádné slitování se vzbouřenci. Píše se konec března 1775.