• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Robotní patent jako symbol pokroku. Marii Terezii za něj mohly miliony lidí jen poděkovat

    13.8.2019
    Václav Pavlík

    A proč? Z velmi jednoduchého důvodu. Robota, jako osobní služba venkovského obyvatelstva vrchnosti, byla vlastně formou nájemného, které nájemce zaplatil tím, že si ho odpracoval. Robotní patent z 13. srpna 1775 na rozdíl od dřívějška přesně určoval, jak bude toto nájemné vysoké.

    A nutno říct, že pro většinu rolníků robotní patent znamenal, že se jim objem roboty, tedy výše nájemného, snížil.

    Jak to fungovalo? Jednoduše. Majetkem všech pozemků v zemi byla za feudalismu vrchnost, ať už světská nebo církevní, která prostě vlastnila to či ono panství. Obyvatelům na venkově tuto půdu de facto pronajímala a oni, jako poddaní, byli povinni své vrchnosti sloužit – robotovat, ale neplatili za pronajatou půdu žádné nájemné, ať už ji užívali sami (např. pole) nebo v rámci obce (např. obecní pastviny). Robota spočívala v tom, že poddaní docházeli na pole vrchnosti a na nich pracovali podle potřeby, kromě setí a sklizně je např. i pleli. Někteří robotovali s potahem, koňským nebo volským, případně kravským, především při orbě a svážení úrody. To vše samozřejmě pod dohledem vrchnostenské správy (šafáři, drábové).

    Rakousko a Prusko, dva kohouti na jednom bojišti. Rozdali si to u Kolína

    Panovníci časem pocítili potřebu institut roboty upravovat výnosy (patenty), a ten nejpokrokovější vydala právě Marie Terezie. Stalo se tak v rámci jakéhosi generálního soupisu obyvatel a majetků v rámci celého rakouského císařství, kdy byly zmapovány přesně všechny pozemky, domy dostaly poprvé v historii čísla a obyvatelé museli povinně začít používat i příjmení. To vše proto, aby na základě těchto soupisů mohl stát začít efektivně vybírat daně, protože do té doby kvůli nedostatkům v evidenci unikala zdanění asi třetina pozemkové rozlohy státu.

    Se sedláky u Chlumce to vůbec nedopadlo dobře. Vzali to za špatný konec

    Vydání robotního patentu potom bylo bezprostředním důsledkem selské rebelie v roce 1775, kterou způsobila trýznivá situaci českých poddaných na počátku 70. let 18. století. To naznačila ve svých zprávách již komise, která na příkaz Marie Terezie prováděla číslování domů. Zjistila, že vrchnost vyžadovala týdně od poddaných v zimě tři dny roboty a ve zbylých ročních obdobích šest a někdy i dokonce všech sedm dní, tj. vč. neděle. Situaci poddaných zhoršilo nepříznivé počasí a neúroda v letech 1769 a 1770, které s sebou přinesly nedostatek obilí a prudké zvýšení jeho ceny. Následně dochází ke hladomoru, který vyvrcholil v letech 1771 – 1772. Demografové odhadují, že při něm v Českém království zahynulo více než 250 tisíc obyvatel, tedy 10 % až 15 % všeho obyvatelstva. To bylo nepřiměřeným objemem roboty vyčerpáváno natolik, že nakonec nevidělo jinou možnost než otevřenou vzpouru. I když bezvýslednou, protože všechny rebelie byly samozřejmě vrchností nakonec potlačeny.

    Osudový zámek Marie Terezie! Renesanční klenot v Brandýse rozhodně stojí za návštěvu

    Nový patent Marie Terezie, který vyšel tiskem nejen německy, ale i česky, zkrátil robotu pouze na maximálně tři dny v týdnu a stanovil délku robotního pracovního dne na 8 hodin v zimě, tj. od října do března, a na 12 hodin v létě, přičemž do této doby se započítávala přestávka na oběd a polední odpočinek (1 hodina v zimě a 2 hodiny v létě) a doba cesty na robotu a z roboty. Robotní povinnost byla navíc odstupňována podle toho, kolik měl robotník majetku, od podruhů v první třídě, kteří neměli žádný majetek a tudíž ani žádnou robotní povinnost, až k nejbohatším sedlákům ve třídě jedenácté. Většině sedláků se ve výsledku tímto patentem objem robotních povinností snížil, a to často až o polovinu.

    Marie Antoinetta. Jaký osud potkal marnotratnou dceru Marie Terezie?

    Nejnižší robotní povinnost podle tohoto tereziánského patentu byla nyní stanovena na 13 dní ročně, nejvyšší na tři dny každý týden. Poddaní se mohli rozhodnout, zda se budou robotovat podle nového patentu, anebo zda zůstanou u toho starého. V případě, že se rozhodli pro novou úpravu, byla jim dalším patentem z roku 1776, vydaným na nátlak vrchností, které se obávaly přílišného ztenčení svých důchodů, další robotou „zaplatit“ za společné užívání půdy v rámci obce (tzv. občiny, tj. náves, cesty, průhony, pastviny, lesy, vodní toky a neplodná půda), které bylo dříve bezplatné, resp. hrazené v rámci dřívější vyšší robotní povinnosti. Později bylo také možné nahradit robotu nebo její část zaplacením určité finanční částky.

    V bitvě u Zahájí se Francouzi zakousli do Rakouska, ale nebylo jim to nic platné

    Nový robotní patent nebyl účinný ihned, např. v Čechách bylo ponecháno rozhodnutí na poddaných, zda zachovají starý stav, nebo si vyberou novou úpravu, až do 16. října 1775 a na Moravě do 1. prosince. Dodatečně byly tyto lhůty ještě prodlouženy. Nové tereziánské rejstříky, tj. majetkové a robotní soupisy ze všech panství, byly uchovávány c. k. zemskou správou a byly základem robotní výměry až do roku 1848, kdy byla robota definitivně zrušena spolu se zrušením poddanství, které „viselo ve vzduchu“ od josefínských reforem, kterými císař Josef II. pokračoval v díle své matky Marie Terezie.

    FOTO: Robotní patent Marie Terezie

    Robotní patent Marie Terezie - plow_medievalRobotní patent Marie Terezie - Carle_Vanloo,_Portrait_de_l’impératrice_Élisabeth_Petrovna_(1760)Robotní patent Marie Terezie - downloadRobotní patent Marie Terezie - Jak sedláci u Chlumce – Počátek selské rebelie na Královéhradecku – stopplusjedničkaRobotní patent Marie Terezie - MINOLTA DIGITAL CAMERA
    Další fotky
    Robotní patent Marie Terezie - Hlavní skupina venkovského obyvatelstva, rolníci, měla stanoveny robotní povinnosti – historie.lusa.cz

    Zrušení poddanství s sebou přineslo i složitou otázku nové úpravy pozemkového vlastnictví, protože ti, kdo půdu dosud jen užívali (a „nájem“ hradili robotou), nyní dostali možnost si tuto půdu odkoupit, a to i na splátky rozložené až na dobu 20 let. Zrušení poddanství znamenalo faktický konec feudalismu a otevřelo cestu k nástupu současné, moderní doby.

     



    Nepřehlédněte