Ne každému městu se podaří tak jako Kutné Hoře mít v podstatě na dosah ruky zónu nefalšované přírody, vhodnou k procházkám i sportovním aktivitám, poznávání květin i dalších rostlin, pozorování ryb (najdou se zde dokonce i pstruzi), divokých kachen, sledování proměn v závislosti na počasí. Právě takovou lokalitou je okolí říčky Vrchlice, na jejíchž březích skládal text české národní hymny kutnohorský rodák Josef Kajetán Tyl.
Radnice některých obcí a měst v Karlovarském kraji stále dostávají stížnosti obyvatel na neposekanou trávu. Stěžovatelé často tvrdí, že město začíná být zanedbané, domnívají se, že se radnice přestala o trávníky starat a tak dále. Nic z toho samozřejmě není pravda. Celá řada měst se jen přizpůsobila modernímu trendu, kterým je sekat méně často a ne úplně nakrátko. Hlavním důvodem je potřeba zadržovat vodu v krajině.
Největší sucho za posledních pět set let i rozsáhlé deště, to je celorepubliková realita dnešních dnů a týdnů. Jak se s touto kombinací vypořádává Mladá Boleslav? Sucho i tam pociťují jako problém, proto například budují i retenční nádrže na vodu či změnili systémé sekání trávy. Ekologický směr nabralo město i v tom, že pracovnice OSPOD jezdí místo auty na elektrokolech.
Na území národní přírodní památky Hadce u Želivky se letos opět pase stádo ovcí, a pomáhá tak návratu ohrožených rostlin. Cílem projektu vlašimských ochránců přírody je udržet v této oblasti podmínky pro kriticky ohroženou bylinu kuřičku hadcovou, informoval dnes Ondřej Pašek z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) Vlašim.
Možná jste při procházce v Prokopském údolí, Divoké Šárce nebo ve Velké Chuchli narazili na loukách na neposekané, asi sto metrů dlouhé a dvacet metrů široké pruhy vysoké trávy.
Letošní extrémně suchý duben vedl k úvaze, zda alespoň v některých místech neomezit sečení městských trávníků. Pravidelně opakovaná seč totiž sice vychází vstříc alergikům, na druhou stranu však vede k většímu úbytku vody v půdě a může snižovat různorodost rostlin a živočichů.
