I když ho ve škole učitelé trápili, vyrostl z něj hrdina a skvělý spisovatel!
Kvůli kázeňským problémům několikrát měnil školu, jednou propadl a k maturitě se dopracoval až ve 24 letech.
Kvůli kázeňským problémům několikrát měnil školu, jednou propadl a k maturitě se dopracoval až ve 24 letech.
Na konci jara 1942 nabraly události rychlý spád. Nenáviděné gestapo získalo v polovině května tučný úlovek – Julia Fučíka a jeho druhy. Někteří nevydrželi mučení, a tak brzy následovalo další zatýkání významných odbojářů z řad české kultury.
K české povaze patří neustále si na něco stěžovat. Jako zářný příklad stačí uvést reakce mnoha našinců na počasí. V létě jim vadí teplo, v zimě zima, výše teploty není nikdy optimální. Na druhou stranu – existuje vděčnější téma k zahájení rozhovoru? Pojďme se podívat, co o počasí pronesly české i zahraniční osobnosti.
Architekt Jaromír Krejcar (1895-1950) je autorem vily Vladislava Vančury (1891-1942), která stojí na pražské Zbraslavi. Jedná se o projekt z let 1923 až 1924. Vila je dodnes unikátní funkcionalistickou stavbou. Krejcar se s Vančurou znali z Devětsilu, což byl český levicový umělecký svaz, který působil v letech 1920 až 1930. Nacismus zabil jak Vančuru, tak Krejcarovu druhou ženu Milenu Jesenskou.
Říká se, že bychom měli jíst, abychom žili, a ne žít, abychom jedli. Přiznejme si však, že když nás honí mlsná, většinou jí neunikneme. Pojďme se podívat, co vtipného i zamyšleníhodného o jídle pronesly slavné osobnosti.
Podzimní čas je jako dělaný pro výlet na Zbraslav se zastavením se u pomníku spisovatele Vladislava Vančury (1891-1942), který se nachází v malém parčíku na konci „slepé“ ulice nesoucí jeho jméno. Stojí vedle Vančurovy vily. Za svoji tvorbu i odboj proti nacistům si tento velký muž zaslouží minimálně kytičku.