Králův stůl je kámen, který vzbuzuje zájem laiků i odborníků už dlouhá desetiletí. Jeho existence byla zmíněna například už v listině českého krále Přemysla Otakara I. z roku 1228, kdy označoval hranice tří tehdejších panství. Funkci hraničního kamene, pokud to takto můžeme říci, plní částečně dodnes, ale samozřejmě už jenom symbolicky. Pomyslně totiž leží v území mezi národopisnými oblastmi Hanou a Moravským Slováckem.
Názorů na původ a účel kamene je řada. Některé se opírají o seriózní vědecké zkoumání, některé obsahují notnou dávku představivosti a fantazie. Jasné je ale to, že se jedná o kámen, který geologicky patří do zdejší krajiny, nebyl sem tedy odnikud přivezen. Je také zřejmé, že byl lidskou rukou opracováván a upravován. Nebylo by seriózní spekulovat o tom, která z mnoha teorií či pověstí je ta správná. Vypravte se sami k tajemnému kamennému stolu a nechte mu jeho tajemství. Přitom vnímejme vlastní pocity, které ve vás tento přírodní, ale i historický objekt zanechá.
Ke Královu stolu půjdete pěšky nebo pojedete na kole. Tam a zpět je to asi deset kilometrů. Vyrazíte z obce Modrá, výchozím bodem bude areál Skanzen, odkud se vydáte po modré turistické značce směrem k rozhledně. Kousek nad archeoskanzenem budete míjet repliku kostela sv. Jana Křtitele, která je postavena nedaleko originálních základů velkomoravského kostela z 9. století. Rozhodně do této prosté stavby alespoň nahlédněte. Asi po kilometru chůze po asfaltové cestě dorazíte k dřevěné rozhledně stojící u vinohradů nad obcí Modrá, shlédnete okolní krajinu a od rozhledny pokračujete další čtyři kilometry polními a lesními cestami ke Královu kameni. Budete míjet soustavu lesních rybníků vybudovaných na Modranském potoce, část cesty vám budou dělat společnost panely Naučné stezky Fauna a flóra Chřibů.
