Vstup do areálu tvoří kovaná vrata vsazená mezi dva hranolové pilíře zakončené kamennými kříži. Hrobku dal vystavět v roce 1889 Emanuel Ringhoffer dle návrhu Jiřího Stibrala označovaného za dvorního architekta Ringhofferů.
Vysvěcení hrobky v roce 1893 se pak stalo velkolepou událostí za přítomnosti čtyř kněží a celé rodiny Ringhofferovy. Kázání pronesl metropolitní kanovník u sv. Víta, kancléř a rada arcibiskupské konzistoře v Praze dr. Jan Sedlák, jehož řeč byla vydána poté tiskem česky i německy.
Významné architektonické a sochařské dílo
Samotná hrobka je tvořena půlkruhovou zdí z šedé žuly, jejíž okraje zdůrazňují secesní pilíře s kovanými mísami na oheň s reliéfní plastickou ozdobou. Zvnitřku na zídku navazuje a obíhá ji žulová lavice. V dolní části hrobky je zdobená kovová deska ve tvaru náhrobního kamene s rodovým znakem Ringhofferů. V hrobce s 27 úložnými prostory byli pohřbíváni členové rodu až do 40. let minulého století. Prvním pohřbeným byl zakladatelův otec František Ringhoffer st., jehož ostatky sem byly přeneseny 20 let po jeho smrti z provizorního hrobu na těptínském hřbitově.
Vzácná socha od Myslbeka
Dominantou hrobky je socha Ukřižovaný od nejvýznamnějšího českého sochaře přelomu 19. a 20. století Josefa Václava Myslbeka, jež získala řadu ocenění na výstavách v tuzemsku i zahraničí. Ringhoffer si toto dílo objednal u Myslbeka již v roce 1887 za cenu 9000 zlatých. Proslulý sochař mistrně vyjádřil Kristovo utrpení a bolest, když Ježíšovo tělo znázornil v smrtelné křeči se vzedmutým hrudníkem, s hlavou zdobenou trnovou korunou a svěšenou k pravému rameni. Spodní část těla Kristova zakrývá splývající bederní rouška. Na kříži, nad hlavou ukřižovaného, je napsáno na pásce Hic est rex/Judaerum.
Areál hrobky je oplocen a jen příležitostně bývá zpřístupňován veřejnosti, můžete si ho ale prohlédnout od vstupní brány.
