• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Tip na výlet: Krajinou bizarních skal

    26.5.2020
    Další fotky

    Dovolená v zahraničí letos zřejmě vyjde málokomu. To není škodolibost, nýbrž konstatování holého faktu. Netřeba se však kvůli tomu hroutit a dělat si těžkou hlavu. Nic netrvá věčně a i ty poslední týdny, které jsme prožili, se uloží do paměti a zmizí v minulosti. Hranice se otevřou, tak jak byly dříve, ale nač si kazit jarní měsíce sledováním televize, která nás straší od rána do večera. Je rozhodně lepší vyvětrat si plíce na čerstvém vzduchu, protáhnout si tělo a poznat blíže zemi, kterou nám turisté z ciziny mohou právem závidět.

    Morava je krásná země. Slunce je zde jaksi větší i více hřeje, než v zimomřivých Čechách. Městečko Sloup k takovým místům patří. Nalezneme jej na severním okraji chráněné krajinné oblasti, Moravský kras. S nadmořskou výškou téměř pět set metrů je vzduch již skutečně průzračný. Bylo sice založeno až na samém sklonku vlády Karla IV., v roce 1373, ale člověk obýval tato místa již od úsvitu dějin.

    Sloupsko – šošůvské jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně v České republice a rozhodně stojí za prohlídku. Při počátečních průzkumech se tetelili blahem nejen jeskyňáři, ale i paleontologové a antropologové.

    Tip na výlet: Moravský kras láká na unikátní podívanou

    Devonské vápence ve dvou patrech, s dutinami, ve kterých se nacházely kosti jeskynních medvědů. Do jeskyní se vstupuje u osamělé skály, připomínající sloup, s názvem Hřebenáč, podle které městečko nese svůj název. Sloupský potok se nedaleko toho skaliska vsakuje do země a mizí v neviditelných puklinách a štěrku takříkajíc před očima. Sestupuje do podzemí, aby po soutoku s Bílým potokem vytvořil podzemní říčku s názvem Punkva, po které se již dá jezdit na lodičkách.

    Naleznete zde známou Eliščinu jeskyni, se skvělou akustikou, k pořádání hudebních produkcí. Ale nač vše popisovat? To se zkrátka musí vidět. Prohlídka končí výstupem jeskyní Kůlna, kde byly nalezeny kosti neandertálců, staré více než sto tisíc let. Krápníková výzdoba však byla zničena neandertálci dvacátého století, kteří nechali část stěn vybetonovat a vybudovali zde podzemní továrnu pro válečnou výrobu.

    FOTO: Z Moravského krasu

    Z Moravského krasu - slunce a skályZ Moravského krasu - Poutní kostel ve Sloupu u BlanskaZ Moravského krasu - Sloupsky potokZ Moravského krasu - HřebenáčZ Moravského krasu - Moravský kras
    Další fotky
    Z Moravského krasu - Obraz z kostela ve SloupuZ Moravského krasu - hlohZ Moravského krasu - Moravský kras – Poutní kostel ve Sloupu u Blanska

    Pro duchovně více založené turisty je městečko Sloup i významným poutním místem. Královský hejtman brněnského kraje, Jan Kristian z Rogendorfu, převzal panství s vesničkou Sloup v roce 1675. Na počátku zázraku byla obnova a oprava kláštera minoritů v Brně. Socha Panny Marie byla převezena do Sloupu, aby nedošla úhony a umístěna v domě místního mlynáře. Zde se odehrálo zázračné uzdravení mlynářovy dcery a tento zázrak se stal počátkem nového poutního místa.

    Kaplička, kterou hrabě nechal postavit, záhy nedostačovala, pro velký počet věřících, a byla nahrazena nádherným barokním kostelem, vystavěným v letech 1751 – 1754. Jeho zakladatelka, hraběnka Karolina z Rogendorfu, je v kryptě tohoto kostela i pohřbena. Pouti se zde odehrávají na Květný pátek, což je týden před Velikonocemi a Květnou nedělí a třetí zářijovou neděli, na svátek Panny Marie Bolestné.



    Nepřehlédněte