V obci Libouchec ve 14. století původně stávala tvrz, která byla vystavěna snad jako sídlo mana pověřeného službami rodu Vartnberků. V závěru 15. století však zanikla a byla opuštěna. Nacházela se uprostřed návsi mezi kostelem a mladším poplužním dvorem.
Při rozdělování majetku saského šlechtice Güntera z Bünau roku 1579 připadl Libouchec jeho synovi se stejným křestním jménem. Ten pak nedaleko kostela nechal založit nový poplužní dvůr a v jeho severozápadním nároží zbudoval renesanční tvrz. Její předlohou byl pravděpodobně poplužní dvůr v Schönsteinu, který se rozkládal v dnešní Tisé. Vzhledem k původu rytířského rodu v blízkém Sasku byla stavba vytavena ve stylu saské neboli severské renesance. Na našem území mnoho takových staveb nenajdeme. Jeho stavitel na Libouchci pravděpodobně trvale nežil, protože zdědil po svém bratrovi Rudolfovi v Sasku hrad Lauenstein. Přesto věnoval výstavbě a výzdobě hradu patřičnou pozornost a investoval zde nemalé prostředky. Byl totiž jedním z deseti nejmajetnějších šlechticů v Českém království.
Po roce 1627 zámek sloužil výhradně k zajištění provozu poplužního dvora. Roku 1641 byl obsazen švédskou posádkou a Jan Zikmund hrabě z Thunu na zámku sídlil. Skutečnost, že další majitelé zámek již nevyužívali jako reprezentační sídlo, zapříčinila zachování jeho původní renesanční podoby, neboť tak později již nebyl nikdy přestavován. Těžkou ránu této stavbě zasadil až Státní statek, který zámek jednak neudržoval, jednak těžce poškodil nevhodnými úpravami.
Po roce 1989 získala zámek obec, která ho prodala. Nový majitel však nesplnil sliby ohledně obnovy zámku. Naštěstí se však podařilo Národnímu památkovému ústavu v Ústí nad Labem a liboucheckému stavebnímu úřadu zabránit devastaci a po navrácení do majetku obce ho získal současný majitel. Úsilí, které obnově této unikátní stavby věnoval, můžeme obdivovat i na fotografiích vystavených na zámku, jež dokumentují podobu zámku před rekonstrukcí a průběh oprav. Dnes se na zámku pořádají svatby a přibývá pořádaných kulturních akcí. Prohlídky zámku jsou prozatím pouze na objednávku. Průvodce vám nabídne velmi poutavý pohled do historie a sdělí množství zajímavostí, které se určitě nikde jen tak nedočtete. Zájem o prohlídky je veliký a vzhledem k ideální poloze památky bude určitě i nadále vzrůstat.
Po prohlídce zámku nezapomeňte navštívit také hrobku továrnické rodiny Botschen vzdálenou necelé dva kilometry od zámku. Zvláštností této hrobky je její umístění – v lese, mimo hřbitov. Také této památce se blýská na lepší časy, neboť právě kvůli své odlehlosti byla dříve často poškozována vandaly.
