Nové Hrady sice nejsou proslulé v tomto směru, ale to neznamená, že by byly méně zajímavé. Původně gotický hrad se v průběhu dějin změnil na renesanční zámek, aby se v osmnáctém století stal zámkem rokokovým. Přesněji v letech 1774 – 1777.
Rokoko je stavební sloh, který navazuje v českých zemích na baroko. Někteří znalci o něm mluví jako o pozdním baroku. Žádná strohá renesanční přísnost, ale samé záhyby, vlny, pohyb, neklid. Stejně neklidný a rozevlátý byl i tvůrce zámku, hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré. Původně francouzský a později slezský panský rod, který se usídlil v Čechách.
Pan hrabě šel s dobou. Zajímal se o vše, většinou si ale vytáhl černého Petra. Nedal se však odradit. Nebyl to žádný zhýčkaný a rozmazlený panák, nýbrž hýřil aktivitou. Vystudoval piaristické gymnázium a později i práva ve Vídni. Miloval architekturu a na jeho zámku to bylo vidět. Pokud vám jeho jméno něco připomíná, nemýlíte se. Název českého filmu. Téměř se finančně zničil při hledání pokladu na hradu Potštejn a hrad Valečov zlikvidoval těžbou stavebního kamene.
Zde se však na něho štěstěna usmála. Stavbu sice navrhl tyrolský architekt Josef Jäger, ale stavbu osobně řídil pan hrabě. Zámek je nyní v soukromých rukách českého vlastníka, který se o něj vzorně stará a investuje tak, že lze vidět, co umí peníze, zájem a nadšení lidí pro věc. Nádherné parky, oranžérie, anglický park, stálá expozice výstavy historického nábytku. V barokním špýcharu stálá a největší výstava motokol v ČR. Farma s chovem jelenů a daňků.
Výčet by mohl pokračovat. Výstava anglických klobouků. Přírodní amfiteátr, kde si můžete vyslechnout barokní hudbu. Pokud toužíte po originální svatební obřadní síni, neváhejte. Naleznete ji v zámeckém, rokokovém sále. Hospodářská budova je nyní využívána jako restaurace, kde skvěle vaří. Sám jsem to vyzkoušel. Návštěva zámku Nové Hrady skutečně stojí za to.
