Místo toho, aby sloužili lidem, se uzavírali do svých věží ze slonoviny a na potřeby těch, kteří je na jejich teplá místečka dosadili, zvysoka kašlali. Není divu, že se na ně postupně naštvali úplně všichni. „I zdravotní sestry a mládež!“ jak říkával legendární Jiří Sovák.
Kdo si myslel, že zvoněním klíči na náměstí se podobně lhostejných mocipánů už jednou provždy zbaví, je dnes nejspíš pořádně rozčarovaný. A zvlášť jestli bydlí v Brně, specificky v městských bytech v Ibsenově ulici. Městští úředníci totiž tamější nájemníky s prodejem bytů, ve kterých bydlí, už deset let „tahají za nos“. Ale celou dobu to jaksi nevychází.
Jejich prodejní cena přitom neustále roste a veškeré opravy s ohledem na jejich budoucí prodej naopak stojí. Například okna či elektroinstalaci tam mají ještě z konce 60. let minulého století. Možná to zní až bizarně, ale přes sedmdesát rodin je momentálně vydáno na milost či nemilost lidem, které jejich problémy evidentně moc nepálí.
V tomto ohledu vřele doporučuji knihu Františka Koukolíka Vzpoura deprivantů nebo autorů Paula Babiaka a Roberta D. Hareho s názvem Hadi v oblecích aneb Psychopat jde do práce. Skvěle to ilustruje spoustu věcí. A nejen z brněnské politiky!
Zdroj: autorský článek
