Za tři roky zneužil a znásilnil šest chlapců ve věku od deseti do čtrnácti let. Přiznal se, litoval, omluvil se, svým obětem dal odškodné ve výši od 20 do 35 tisíc. A tak mu soud dal jen tříletou podmínku na pět let s tím, že se bude celou tu dobu léčit, a pak už se prý uvidí, jestli se napravil.
Soud mu ani dokonce nezakázal práci s dětmi, protože sám pachatel svatosvatě slíbil, že už o práci s dětmi do budoucna neuvažuje. Hotové zlatíčko, že? Však si to soudce myslí také. Je přesvědčený, že tento predátor v hávu vedoucího dětského tábora – kromě tedy šesti sexuálně poznamenaných duší těch malých hochů – žil řádným životem.
Tím má asi na mysli průměrně jedno pohlavní zneužití za půl roku. Pokaždé šlo ale prý jen o exces! Jaký signál brněnský soudce Roman Kafka odsouzenému podobným pedofilům vysílá? A jaký pak příbuzným poškozených chlapců a dalším, kterých se podobná hrůza může týkat?
A hlavně, co si má člověk myslet o soudním systému, který někoho odsoudí za výzvy na sociální síti, byť k násilí vůči politikům, na pět a půl roku natvrdo, a tady nechá společensky – a hlavně dětem – nebezpečného člověka běhat mírnix týrnix na svobodě?!
Autorský text
