Letenská byla v období první republiky výraznou komičkou, která díky svému selskému zjevu, skvěle vytvářela temperamentní a plnokrevné dívky a ženy. Ve svých rolích byla vždy velmi věrohodná. Bez nadsázky můžeme říct, že herectví měla v krvi. Narodila se totiž 29. srpna 1904 do kočovné divadelní rodiny. Své první divadelní angažmá získala v roce 1919 u kočovné společnosti Suková – Kramuelová. Dále působila v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích, v Olomouci, Bratislavě nebo Kladně. Nějakou dobu působila v Československém rozhlase a uplatnění našla i ve Vinohradském divadle.
Ve filmu však nebyl plně využit její komediální talent a tak dostávala spíše menší role, jmenujme například snímky Slávko, nedej se!, Mořská panna, Umlčené rty, Pelikán má alibi, ale prosadila se i ve známějších kusech jako Babička, Valentin Dobrotivý nebo Ryba na suchu. Její poslední filmovou rolí byla paní domovnice Koubkové ve Vávrově komedii Přijdu hned.
Atentát na Heydricha jí zlomil vaz
Veliký zlom v jejím životě přišel v roce 1942 po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Letenská totiž se svým druhým manželem Ing. arch. Vladislavem Čalounem pomohla rodině doktora Lyčky, který ošetřoval zranění Jana Kubiše, které utrpěl při útoku na Heydrichův vůz. Její muž byl zatčen a vězněn gestapem. Zatčena měla být i ona, ovšem gestapo ji ještě nechalo dokončit její poslední snímek Přijdu hned.
Je zajímavé, že ve filmu na sobě nenechala nic znát a skvěle zvládla komediální roli. Režisér Otakar Vávra později vzpomínal, že vždy, když dokončili záběr, šla si sednout do rohu, dala hlavu do dlaní a tak čekala, kdy jí popraví manžela a kdy si přijdou i pro ni.
Hned po dokončení filmu odjela do vězení s balíčkem pro manžela, ovšem nečekalo ji tam nic jiného než zatčení gestapem, série výslechů a uvěznění. Poté byla převezena na Pankrác a přes terezínskou Malou pevnost se dostala až do rakouského Mauthausenu. I zde se prý snažila být veselou a optimistickou.
Podle úmrtního listu byla dne 24. října 1942 v 10:56 v jednom z bunkrů zastřelena ranou do týla. Jejího manžela čekal stejný osud, zemřel 26. ledna 1943 v 16:45.
Válečná ocenění
Anna Letenská byla za svou činnost oceněna Československým válečným křížem in memoriam. Na její počest bylo dokonce pojmenováno několik ulic na pražských Vinohradech a v Ostravě. V Divadle na Vinohradech je dodnes umístěna pamětní deska s její bustou. Její příběh se stal dokonce předlohou novely Kat nepočká od Norberta Frýdy, která byla později zfilmována Františkem Filipem s Jiřinou Bohdalovou v hlavní roli.
