Miroslava Flamová, mladá návrhářka šatů, jejíž kousky jsou inspirovány jižní Moravou, využila pandemie ve svůj prospěch a založila úspěšnou značku FLAM. Mluví o ní s velkým nadšením ale i s vděkem, protože šití jí pomohlo překonat těžké životní okamžiky.
Zakládat oděvní značku na začátku krize je odvážný počin. Jaká jsi měla očekávání?
Neměla jsem žádná vysoká očekávání. Mnoho značek, které jsou už rozjeté, má nyní problém, protože jsou zvyklé na nějaký příjem, na nějaký standard. A teď jsou v šoku. Ale já nemám být z čeho v šoku. (smích)
Takže chceš říct, že nastartovat značku společně s pandemií nebyl tak špatný nápad?
Právě, že to nebyl vůbec špatný nápad. Firmu jsem založila v červnu 2020, kdy se začínala pandemická opatření rozvolňovat a všichni byli jako utržení ze řetězu po tom prvním lockdownu. Lidé se chtěli veselit, jezdit na výlety a na dovolené. A pro tyhle příležitosti si pořizovali mé šaty. (smích)
Měla jsi umělecké ambice v dětství? Nebo to přišlo až s dospělostí?
Já jsem od malička měla tendenci pořád něco vyrábět. Bavilo mě sešívat babiččiny staré látky a dělat si z nich různé „modely“. (smích) Pak jsem šila i různé plyšové medvídky z hadrů. Ale s dospíváním se mění priority a najednou ti to nepřijde tak „sexy“. (smích) Později jsem začala zpívat, tancovat a posléze jsem na střední škole studovala filmovou tvorbu, takže jsem na tento svůj koníček vlastně bohužel úplně zapomněla. Objevila jsem ho až nyní v sedmadvaceti letech. Díkybohu!
Mohla bys popsat ten impuls, proč ses upnula na znovuobjevený koníček z dětství?
Jasně, totálně jsem vyhořela v práci. Bylo to už opravdu na hraně toho, že bych potřebovala odbornou pomoc. Do toho přišel covid a já jsem o tu práci přišla. Najednou jsem konečně měla čas! Dost času se věnovat šití, což už jsem dělala i při práci, byla to taková moje večerní terapie. Ale s příchodem covidu jsem se konečně mohla věnovat intenzivně jenom šití. Dny i noci. Zkrátka sedm dnů v týdnu.
Takže jsi byla zavřená v pražském bytě a jenom šila?
Ne, byla jsem u rodičů na Moravě a ušila jsem hodně pěkných věcí, které byly i kvalitní. Pochlubila jsem se kamarádkám a ony okamžitě reagovaly: „Ihned si založ značku, to je super!“ A v tu chvíli jsem spustila e-shop. Šlo to naprosto přirozeně.
Šaty z tvé dílny jsou prodchnuty jižní Moravou a folklorem, co dalšího se do nich ještě propisuje?
Pohodlnost určitě. A já jsem zvyklá nosit dlouhé šaty, protože nemám potřebu ukazovat svou kůži víc, než je třeba. Nejsem zastánkyně velkých výstřihů ani minisukní. Takže moje šaty jsou hlavně pohodlné, lehce nositelné a přitom opravdu ženské. Ale moje podzimní koženková kolekce je velmi sexy, ačkoli se nejedná o minisukně. V této kolekci se promítla i moje druhá stránka, a tou je moje vášeň pro techno a elektronickou rave hudbu.
Je značka Flam výsledkem jakési tvé terapie?
Určitě! A i kamarádi a blízcí poznali, že jsem se změnila, dost jsem se uklidnila. Cítím, že jsem lepší člověk. A i kdyby mi to třeba nevydělávalo peníze, krachovala bych, tak já prostě šít nepřestanu!
Zdroj: Kateřina Staňková, Innspirace
