Závody rallye byly na začátku 80.let tak populární, že Mezinárodní automobilová federace FIA začala připravovat plány na zcela novou kategorii, ve které by se svými speciály závodily nejlepší značky té doby. Pravidla rallye v té době stanovovala, že aby se daný vůz mohl zapojit do závodů, muselo jej být sériově vyrobeno alespoň 5000 kusů, automobily musely být čtyřmístné a jejich motory nesměly být vybaveny turbodmychadlem ani kompresorem. Jednalo se tedy o upravené silniční automobily, jejichž výkon se pohyboval okolo 250 koní.
Aby FIA umožnila vstup do rallye i značkám, které nevyráběly požadovaných 5000 kusů pro silniční provoz, zavedla roku 1982 nová pravidla dělící rallye na tři skupiny pojemnované „N“, „A“ a „B“.Ve skupinách N a A závodily více či méně upravené běžné osobní automobily, kdežto pro skupinu B šla všechna pravidla stranou: pro zapojení se do závodů nyní stačilo vyrobit pouhých 200 vozů, které mohly být dvoumístné a jejich motory mohly být přeplňované. Výkon šel pochopitelně prudce nahoru, zastavil se až u hranice 500 koní, což bylo u aut s hmotností pod 1000kg naprosto absurdní.
Ve skupině B závodilo mnoho výrobců, mezi nejúspěšnější patřilo Audi se svým legendárním modelem Quattro (právě tento vůz byl poprvé v historii rallye vybaven pohonem všech kol), úspěšně mu konkurovala Lancia s modely Delta a nádherným dvoumístným sporťákem s pohonem zadních kol „037“a Ford se slavným RS200, zapojily se i značky jako Porsche či Ferrari, Porsche po zrušení skupiny B závodilo se stejnými vozy v rallye Dakar.
První ročník 1983 se odehrál ve znamení obrovského souboje Audi s Lancií. Audi bylo díky pohonu všech kol nejlepší na sněhu a na hlíně, lehká a hbitá Lancia dominovala na štěrku a na asfaltu, navíc měla skvělého Waltera Rörhla, který je brán jako jeden z nejlepších rallye jezdců všech dob. Týmy se rozešly smírně, Fin Hannu Mikkola z Audi ovládl celkové pořadí závodníků, kdežto Lancia vyhrála pohár konstruktérů.
V dalších letech se do závodů zapojily i značky Peugeot, Ford, Citroen a Rover a konkurence byla opravdu velká, výkon některých aut dosahoval téměř 600 koní. Ročníky 1984 a 1985 proběhly bez větších problémů či skandálů, nejdřív zvítězilo Audi a o rok později Peugeot s modelem 205 T16 a geniálním jezdcem Arim Vatanenem.
Tragickým se pro skupinu B stal rok 1986. Na portugalské rallye v březnu ztratil jeden z jezdců kontrolu nad svým vozem a najel přímo do diváků: 31 zraněných a tři mrtví. Všechny vrcholné týmy z tohoto závodu odstoupily, ale bohužel se nejednalo o výjimečnou událost. Hned o dva měsíce později udeřila další tragédie, kdy závodník Lancie Henri Toivonen sjel při korsické rallye ze srázu. Náraz prorazil palivovou nádrž a on i jeho spolujezdec Sergio Cresto uhořeli. Audi na to zareagovalo okamžitým odstoupením z celé soutěže, a když později ten rok havaroval i jeden z Fordů RS200 za smrti spolujezdce, rozhodla se FIA celou skupinu B zrušit. Jednalo se o jednu z nejkrásnějších, ale zároveň i nejvíce smrtících disciplín motorsportu a právem se o letech 1982-1986 hovoří jako o „zlaté éře“.
