Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně provedlo devítistou transplantaci jater. Dostal je pětašedesátiletý muž z Vysočiny, kterému játra rok selhávala. Transplantace se uskutečnila v listopadu a pacient v centru stále leží, uvedla Zdenka Horáčková z centra. První transplantace jater se v Československu uskutečnila v roce 1983 a provedli ji Vladimír Kořístek a zakladatel brněnského centra Jan Černý.
Transplantaci jater s pořadovým číslem 900 absolvoval muž z obce Polička v Kraji Vysočina. „Začal tím svůj nový život. Játra mu už rok selhávala, trpěl poruchami vědomí a byl několikrát hospitalizován v nemocnici,“ uvedl ošetřující lékař Vladimír Mejzlík.
Podle něj transplantace jater zachraňuje život a je často poslední možností léčby. „Je ale možná, pokud se pro čekajícího příjemce objeví vhodný dárce. To závisí na celé řadě faktorů, například na krevní skupině, na poměru výšky a váhy dárce a příjemce nebo na tom, jak dlouhá je čekací listina. V průměru je jeden rok,“ řekl Mejzlík. U akutního selhání například po otravě houbami se objevuje zmatenost, bezvědomí nebo snížená hladina cukru v krvi. U chronického selhání se objevuje cirhóza jater, pacient hubne, cítí se unavený, objevují se modřiny a tělo zadržuje vodu.
Na transplantacích se podílí multioborový tým složený z chirurgů, anesteziologů a dalších odborníků a také z nelékařských pracovníků mnoha oborů. „Jedná o složitou operaci trvající čtyři až pět hodin. Na sále jsou přítomni dva až tři chirurgové, anesteziolog a dvě až tři chirurgické a anesteziologické sestry,“ popsal chirurg a ředitel centra Petr Němec, který už v roce 1983 při první transplantaci nahlížel Kořístkovi s Černým pod ruce.
Podle Němce je ale důležitý i bezchybný odběr a ošetření jater od dárce. „Po transplantaci následuje náročná pooperační péče. Proto je nutné mít sehraný tým, kdyby některý článek selhal, může to mít závažné následky,“ zdůraznil Němec.
Po transplantaci bývá pacient obvykle dva až tři týdny v nemocnici a po celý zbytek života užívá léky potlačující imunitu. „Většina pacientů si velmi váží záchrany života a vzorně užívá léky a vrací se do normálního života. Někteří ale mají problém s dodržováním zdravého životního stylu, přibírají na váze a objevuje se u nich vysoký krevní tlak a cukrovka,“ upozornil Mejzlík.
Zdroj: ČTK
