Skoro tři čtvrtiny českých měst a obcí klimatickou změnu nepociťují jen na papíře, ale v každodenním fungování. Přesto má zpracovaný strategický plán hospodaření s vodou pouhých 11 % samospráv a 84 % přiznává, že žádný ucelený plán nemá. Vyplývá to z průzkumu společnosti Wavin Czechia, která na jaře 2026 oslovila 300 tuzemských samospráv. Oproti předchozímu měření z roku 2023 se situace prakticky nezměnila.
Největší brzdou jsou finance, na jejich nedostatek si stěžuje 69 % měst. Těsně za nimi stojí komplikované majetkoprávní vztahy, které tíží 60 % respondentů, a složitost dotačních programů, jež zmínil každý druhý starosta. Charakter překážek se přitom liší podle toho, kde opatření vznikají. Na území obce samotné dominuje administrativa, jakmile projekt přesáhne katastr a zamíří do okolní krajiny, narážejí samosprávy především na neochotu nebo nedostupnost majitelů soukromých pozemků, a to ve 47 % případů.
Barbara Kotulánová ze společnosti Wavin Czechia k tomu říká, že bez dlouhodobé strategie vznikají jen izolovaná řešení, která je velmi obtížné propojit do jednoho funkčního celku. Voda přitom hranice katastrů nezná, takže účinná adaptace podle ní musí zahrnovat celé povodí.
Přes všechny překážky města nezahálí. Do zeleně investuje 82 % z nich, dešťovou kanalizaci buduje 71 % samospráv, vsakovací systémy a revitalizace parků se objevují u 55 % respondentů. Zelené střechy realizuje čtvrtina měst, modrozelenou infrastrukturu stejný podíl. Celkem 73 % samospráv přitom realizuje vodohospodářská opatření i mimo hranice obce, v okolní krajině.
Využívání moderní modrozelené infrastruktury zřetelně roste s velikostí města. Zatímco u obcí do deseti tisíc obyvatel ji zavádí 16 %, u měst mezi deseti a padesáti tisíci jde o polovinu a u největších sídel nad padesát tisíc obyvatel dosahuje podíl 67 %.
Co se týče plánovaných výdajů, nejčastěji počítají samosprávy s projekty do jednoho milionu korun, 46 % měst připravuje investice v rozmezí jednoho až deseti milionů a 9 % chystá akce přesahující padesát milionů korun. Téma vody se tak podle průzkumu zřetelně přesouvá z krizové agendy do dlouhodobého investičního plánování. Kotulánová přitom zdůrazňuje, že klíčem je začít projekty připravovat ještě před vypsáním dotací a mít předem vyřešenou dokumentaci i majetkoprávní vztahy.
Zdroj: autorský text / ČTK
