O tom, že třídění odpadu je v České republice na vysoké úrovni, není pochyb. Ostatně dokazují to i dlouhodobé srovnávací evropské statistiky. A dokazují to i data z tuzemského trhu, podle kterých množství vytříděného odpadu přepočítané na obyvatele a rok každoročně roste. To jde ruku v ruce se zlepšujícími se podmínkami. Platí totiž, že čím lepší podmínky pro třídění odpadu v obcích lidé mají, tím víc jich skutečně třídí.
V České republice se odpady nejčastěji třídí prostřednictvím barevných kontejnerů a menších nádob na ulicích. Jejich počet každoročně roste, za posledních 5 let se téměř zdvojnásobil z necelých 354 tisíc na současných více než 678 tisíc nádob. Postupně se také rozšiřuje portfolio tříděných komodit, ale ne vždy mají obce dostatek místa na přidání dalšího barevného kontejneru nebo menší popelnice. Někde mohou tedy lidé třídit dvě i více komodit do jedné nádoby, která je tak i označena. Běžně se tedy můžeme setkat, že se do žlutého kontejneru spolu s plasty třídí například kovy nebo nápojové kartony.
Třídění odpadů má v Česku pevné základy. Většina obyvatel ČR je zvyklá pravidelně třídit své odpady a velmi dobře vědí, co, jak a kam správně třídit. Jednak je to dáno jejich aktivním zájmem o tuto problematiku, přispívá k tomu ale i dlouhodobá osvěta dětí i dospělých. Díky tomu přežilo třídění odpadu několik vln koronavirové pandemie i dalších turbulencí. Ale vzhledem k tomu, že během pandemie se mnohé odpady kvůli hygienickým opatřením příliš nedotřiďovaly, klesla tzv. účinnost dotřídění na dotřiďovacích linkách pro materiálovou recyklaci. Zjednodušeně řečeno – více odpadů se využívalo na výrobu energie nebo výrobu certifikovaných paliv, o to méně odpadů se materiálově recyklovalo. Aby se karta zase obrátila, bylo nutné v rámci systému EKO-KOM finančně více motivovat dotřiďovací linky, aby znovu zvýšily účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci. Díky této pobídce, která pokračuje i v letošním roce, účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci postupně roste. To je důležité pro splnění recyklačních cílů stanovených Evropskou unií pro všechny členské státy, ale zejména pro podporu cirkulární ekonomiky, díky které se udržuje více materiálů v oběhu, namísto aby se z nich staly odpady.
Ani letošní rok však není bezproblémový – fungování systému tříděného sběru odpadu se muselo popasovat s příchodem uprchlíků z válkou postižené Ukrajiny, kteří byli zvyklí na velmi odlišný způsob třídění odpadu. Společnost EKO-KOM, která má systém třídění a recyklace obalových odpadů v ČR na starosti, musela proto připravit informační kampaň pro tyto občany v ukrajinštině, aby správně třídili například papír do modrého kontejneru a plasty do žlutého, jak je v ČR zvykem.
V průběhu roku začala na odpadářský sektor dopadat rostoucí inflace, vysoké ceny pohonných hmot a skokové zdražování energií. Jen pro představu – na úpravu jedné tuny odpadu je nutné vynaložit elektrickou energii v rozsahu 20 až 100 kWh na každou tunu. To znamená tedy navýšení nákladů v řádu stovek korun na tunu obalů díky zvýšeným cenám energií. Ještě výrazněji se to promítá do recyklace – recyklace jedné tuny odpadu vyžaduje energii v rozsahu od 300 do 1000 kWh na tunu odpadu. Reálně tak jde o navýšení nákladů v řádech tisíců korun na tunu obalů za zajištění recyklace obalových odpadů.
I v tomto případě bylo tedy nutné cíleně podpořit jednotlivé články v řetězci nakládání s tříděným odpadem, aby se třídění odpadu kvůli skokovému zvýšení nákladů jednotlivých subjektů úplně nezastavilo. Od 1. 7. 2022 došlo k navýšení odměn pro zpracovatele obalových odpadů z plastů, od 4. čtvrtletí EKO-KOM navýšil odměny i pro dotřiďovací linky papírových a plastových odpadů. Zásadním cílem těchto opatření je zachovat stabilní tok tříděných obalových odpadů z obcí, do úpravy na třídicích linkách až po konečné zpracování u recyklátorů.
Díky třídění a recyklaci odpadů z obalů šetříme přírodu. Loni díky tomu nemusel být vypuštěn do ovzduší bezmála 1 milion tun CO2 . Každý z nás k tomu může svým tříděním přispět každý den.
