Dnes, v tento slavnostní den, si v souvislosti s oslavou Dne české státnosti připomeňme i naše historická platidla, haléřové mince, kterými už 17 let neplatíme.
Proč byl haléř haléřem?
Haléř byla drobná stříbrná mince, ražená původně již ve 13. století v mincovně ve městečku Hall am Kocher ve Švábsku. A tak si německý häller zanedlouho získal i své české přízvisko haléř. Ovšem, v českých zemích se objevil poprvé až ve druhé polovině 14. století, kdy právě toto pojmenování dostala drobná stříbrná mince.
Ke znovuzařazení haléřů do měnové soustavy se přistoupilo za vlády Ferdinanda I. (1526 – 1564). Později ale došlo k jeho zrušení. Znovuzavedení se dočkal za vlády Marie Terezie (1740 – 1780), ovšem tentokrát už ne coby stříbrná mince, ale typický měďák. Potřetí se haléř v naší historii objevuje po reformě v roce 1892, kdy František Josef I. rozhodl o zavedení této mince s nejmenší nominální hodnotou do oběhu.
Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky byla přijata za měnu česká koruna, která se dále dělila na sto haléřů. Možná trochu nečekaný je fakt, že nejmenší mincí byl tehdy dvouhaléř (razil se od roku 1923), „standardní“ jednohaléřová mince byla ražena až o 30 let později – po oné kritické měnové reformě v roce 1953.
Celkem bylo osm mincí
Za dobu své existence na území našeho státu byly haléřové mince raženy v osmi nominálních hodnotách. O jednohaléřových a dvouhaléřových mincích už jsme si řekli, byly ale i tří, pěti, deseti, dvaceti, pětadvaceti a padesátihaléřové mince.
„Padesátihaléřová mince je poslední platnou haléřovou mincí v naší historii, a zrušení haléřů tak bylo pro ČNB historicky zásadním rozhodnutím. Z hlediska praktického bylo toto rozhodnutí nutné a racionální, neboť padesátihaléřové mince přestaly plnit roli oběživa a velmi často byly předmětem stížností nejen obchodníků, ale i veřejnosti. ČNB jich postupně dala do oběhu přes 420 milionů kusů a každý rok musela nechávat desítky milionů kusů vyrobit, protože se do centrální banky vracelo pouhých 10 procent mincí,“ uvedl v roce 2008 Pavel Řežábek z ČNB.
Nejdražší haléře
Nejvzácnějším haléřem v českých dějinách je pětihaléř z roku 1924. Jeho hodnota se vyšplhala na více jak čtvrt milionu korun. První jednohaléř z roku 1953 pak získal další prvenství, byl nejdéle platící mincí v naší historii, platil totiž bezmála čtyřicet let (od 1. 6. 1953 do 30. 4. 1993).
Konec novodobých haléřů
Haléřové mince, které si většina z nás ještě pamatuje, tedy deseti, dvaceti a padesátihaléře, jsou už také několik let historií. Deseti a dvacetihaléře přestaly platit v roce 2003, padesátihaléř je pak následoval o pět let později. Právě rokem 2008 se tak pomyslně uzavřela sedmisetletá historie haléřových mincí.
Zdroj: Česká národní banka
