„Sledovat či nesledovat – toť otázka. Odpověď není stoprocentní, většině lidí ale udělá lepší službu si zpráv nevšímat. Nárůst čísel těžko někoho povzbudí a pokles na druhou stranu neznamená, že máme polevit v opatrnosti. Nakažený i nenakažený se z médií málokdy dozví něco, co ho povzbudí, a nejednotnost informací ho může snadno zmást. Pokud někomu přece jen pomůže vědět více, může sáhnout po zdrojích jako jsou odborné přednášky nebo diskuze,“ uvedl.
Postoj „popírače“ i „hroutiče“ je podle jeho slov ohrožující, stresující ale může být i vnucovat si uměle pozitivní přístup. „Osobně považuji za nejkonstruktivnější být realista. Není jisté, že „vše bude v pořádku“, zároveň je statisticky nejpravděpodobnější, že případné onemocnění překonám. Smysl má zaměřit se pouze na to, co můžu ovlivnit, a doufat v to nejlepší,“ poradil.
Silné komunity
Obecně podle jeho slov pomáhá mít síť blízkých vztahů, o které se člověk může opřít, přičemž současná doba je výzvou hledat nové způsoby, jak být s blízkými v kontaktu. Za příklad silných komunitních vztahů uvádí Izrael. Pro každodenní fungování je podle něj prospěšný řád a pravidelnost. Jako cesta k psychické pohodě se nabízí i péče o tělo.
„Přiměřená fyzická únava zkvalitňuje spánek, běh nebo procházka na čerstvém vzduchu pomůže zvýšit hladinu endorfinů a horká sprcha nebo vana zase uvolnit svaly. Přes den dle zdravého rozumu nezapomínat jíst a pít, a případně využít relaxační techniky – zatínat a povolovat svaly, zhluboka dýchat,“ uvedl.
Užitečné kontakty
V neposlední řadě je podle něj důležité nezůstávat o samotě se svými myšlenkami a pocity, ale sdílet je s někým. Pokud zrovna člověk nemá s kým, přidává několik kontaktů: Linka první psychické pomoci (116 123), Linka bezpečí pro děti a mládež (116 111), Senior telefon (800 157 157). V případě potřeby okamžité psychické pomoci je možné obrátit se také na Centrum krizové intervence (Ústavní 91, Praha 8) nebo Krizové centrum RIAPS (Chelčického 39, Praha 3).
Psycholog Ondřej Herman na středočeskou záchrannou službu nastoupil jako psycholog letos v červenci. „Poskytuje první psychickou pomoc a následnou psychologickou péči pozůstalým při úmrtí pacienta, dále nabízí psychickou podporu záchranářům při náročných situacích v práci i mimo ni. Je zařazen do Systému psychosociální intervenční služby, kde se podílí na vzdělávání zdravotníků. Spolupracuje také s armádou, kde pracuje na výzkumu charakterových stránek důležitých pro velitele v rámci doktorátu na Univerzitě obrany a je příslušníkem Aktivní zálohy,“ uvedla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje Petra Effenbergerová.
