V Nižboře se opět diskutovalo o národním parku

2.6.2022
Martin Solar

Další prostor pro debatu o záměru vyhlášení národního parku Křivoklátsko namísto stávající chráněné krajinné oblasti poskytla nižborská radnice. Ve čtvrtek 26. května se tu setkali starostové a starostky budoucím parkem dotčených i vzdálenějších obcí s ministryní životního prostředí Annou Hubáčkovou (KDU-ČSL).

Setkání s ministryní začalo ve 13 hodin a bylo naplánované na přibližně dvě hodiny, reálně však mělo rychlejší průběh. Na úvod dostali účastníci tištěný materiál s odpověďmi na časté otázky a informaci, že zájem státu vyhlásit park nadále trvá a současně, že ministerstvo ví o odmítavém postoji většiny zastupitelstev. „Proces ještě nezahajujeme, ale je připraven na 9. června“, konstatovala Anna Hubáčková, což některé starosty zvedlo ze židlí a zanedlouho přivedlo ke spěšnému odchodu.
S datem vyhlášení záměru 9. června 2022 má začít běžet devadesátidenní lhůta na předložení připomínek k záměru parku ze stran obcí, kraje či vlastníků nemovitostí. Aktuálně právě toho se starostové nyní obávají, že totiž tříměsíční lhůta se kryje s létem a dovolenými, a navíc jsou v září volby do zastupitelstev obcí. Podle starostky Nižbora Zuskové není moc co připomínkovat, protože starostové nemají dostatek informací a chtějí více času, a právě ty informace. Podle bělečského starosty Kocmana by okolnosti s národním parkem měla řešit až nová zastupitelstva vzniklá po volbách. Na což ministryně reagovala tím, že leda dojde k dalším odkladům vyhlášení, protože noví starostové zas budou chtít 100 dní na to, aby se zorientovali ve svém úřadu.
Současně uvedla, že má za to, že mnozí jsou dobří starostové a své funkce ve volbách obhájí. Podle starostů, jak konstatovala Zusková, se jedná o nevhodně zvolený termín k vyhlášení parku a při jednání došlo k předložení návrhu na jeho odložení.
Na druhou stranu podle ní mají obce pořád ty tři měsíce na připomínkování, „protože proč by nám to předkládali k připomínkování, kdyby na tom už nešlo nic změnit?“
a míní například mapu hranic parku. K tomu Petr Hůla z AOPK (správa CHKO Křivoklátsko) předpokládá, že může dojít k menším „kosmetickým“ úpravám hranic, ale ne k velkým zásahům, už s ohledem na to, že převážná většina území patří státu.

Jak se vyhlašuje národní park

Proces vyhlašování NP Křivoklátsko má být zahájen 9. června 2022 a to zveřejněním záměru Ministerstvem životního prostředí a postupem podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Ke zveřejněnému záměru parku mohou podávat místní občané, obce, kraj a vlastníci nemovitostí svoje připomínky a námitky, a to ve lhůtě 90 dní. Předložený „záměr“ bude odborným materiálem, který popíše, stručně řečeno, kde přesně, co a proč v přírodní lokalitě je potřeba zvláště chránit a jak se to má provést.
Ministerstvo pak o podaných připomínkách rozhodne a dle toho předložený návrh upraví a zahájí přípravy pro předložení zákona o vyhlášení parku vládě. Zamítnutým připomínkám se lze v této fázi ještě bránit správní cestou. Součástí příprav je i projednávání s ostatními ministerstvy a dalšími institucemi, které k tomu mají co říci. Po vypořádání všech připomínek je návrh zákona připraven k předložení vládě. Pokud vláda návrh schválí, předloží jej k projednání parlamentu. Po schválení zákona parlamentem, podpisu pravděpodobně budoucího prezidenta či prezidentky a nabytí platnosti teprve začnou kroky potřebné k zajištění funkčnosti parku, jako například zřízení a vybavení správy národního parku a k předání státního majetku do jejího spravování. Bude ustanovena též rada parku, kde bude mít delegovaného svého zástupce například každá dotčená obec. Rada parku pak bude rozhodovat a určovat například to, kde, kdo se jak bude smět v národním parku pohybovat.

Obecně se nyní místní občané nejvíce obávají toho, že nebudou smět chodit do lesa, nebo že v lesích i ve vesnicích se naopak bude vyskytovat lidí příliš, a to v souvislosti s přilákáním turistů na status národního parku nedaleko Prahy.
Podle platné legislativy a například náhledem do návštěvního řádu jiného národního parku (zde Šumava) platí pro turisty pravidla taková, že se mohou pohybovat po celém území NP, tedy v zóně přírodní, v zóně přírodě blízké, v zóně soustředěné péče o přírodu a v zóně kulturní krajiny jak po značených turistických trasách, tak i mimo ně. V klidovém území smějí chodit pouze po značených trasách.
Co bude, jak vstupem omezeno v NP Křivoklátsko, o tom bude podle Anny Hubáčkové rozhodovat rada parku. „Už nyní je zakázán vstup do klidových zón“, uvedla stran stávajících přírodních rezervací, které by měly být právě klidovými územími parku. Klidová území národního parku stanoví Ministerstvo životního prostředí opatřením obecné povahy.
Pohyb v národním parku se týká i malé „koňácké“ komunity, kdy se místní rádi toulají se svými koňmi zdejšími lesy. O pravidlech bude také rozhodovat rada parku. Třeba v již zmíněném NP Šumava je pohyb s koněm jednoznačně vyřešen tak, že v klidových územích se smí jezdit jen po značených turistických trasách a v zónách parku pak po lesních cestách značených i neznačených. Podle Petra Hůly ze stávající správy CHKO by s takovou formulací neměl být v NP Křivoklátsko problém.
Pravidla v národních parcích pak řeší i cyklisty, na Šumavě to mají stanoveno tak, že mohou mimo silnice a místní komunikace jet na kole pouze v zastavěných územích
a po vyznačených cyklotrasách.
Čeho se naopak místní údajně nebojí, je třeba ztráta práce pro ty, kteří pracují v lese při dosavadní těžbě dřeva. Podle Jaroslava Obermajera (AOPK) se i předpokládá, že při pěstování lesa v národním parku, kde se nebude cíleně hospodařit, ale právě jen pečovat, využije správa parku pracovní zkušenosti místních „lesáků“. Ani státní podnik Lesy ČR se již proti parku nestaví jako v minulosti, „není to pro ně stěžejní revír, kde by si moc vydělali“, uvedla k tomu ministryně. Podle Obermajera správa stávajícího CHKO Křivoklátsko nyní platí LČR tzv. újmy za netěžení dřeva, jak by vypadalo při plném hospodářském rozsahu. Za posledních šest let to bylo zhruba 14 milionů korun.
HaZe

 



Nepřehlédněte