V Praze je nás čím dál tím víc, rodí se více dětí a přibývá „nápláv“

V důsledku vyšší porodnosti nicméně v posledních letech roste i tzv. přirozený přírůstek, tedy nárůst obyvatel daný převahou narozeních dětí nad úmrtími. Loni se v Praze narodilo nejvíce dětí od roku 1979. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu a informací, které  poskytl pražský Institut plánování a rozvoje (IPR). Praha populačně roste méně než Vídeň, Frankfurt či Mnichov a více než Budapešť či Varšava. Je to dáno množstvím příchozích cizinců.

Zájem o bydlení v prstenci Prahy neustále roste

Přirozený přírůstek podle ČSÚ kontinuálně roste od roku 2006. Loni činil 3125 osob, což je ve srovnání s přírůstkem daným stěhováním, který činil téměř 11.000 lidí, relativně málo. Vypovídá nicméně o růstu porodnosti a poklesu úmrtnosti. První trend je podle mluvčího IPR Marka Váchy dán tím, že si postupně pořizují děti lidé, kteří to kvůli kariéře v 90. letech odložili. Menší úmrtnost je pak důsledkem faktu, že dožívají populačně relativně slabé ročníky z 30. let minulého století.

Největší zdroj nových obyvatel Prahy je dlouhodobě stěhování. „Praha jako ekonomicky dominantní centrum republiky přitahovala migranty z celé republiky a v posledních letech i z ciziny,“ uvedl Vácha. Doplnil, že pokud jde o příchozí z jiných oblastí republiky, už dávno nejde o urbanizaci v klasickém slova smyslu, tedy přesun lidí z venkova do města. Mnohem obvyklejší je přesun z jiného města do Prahy.

Do roku 2014 se víc Čechů z Prahy vystěhovalo, než se do ní přistěhovalo, celkově tak v metropoli ubývalo osob s českým státním občanstvím. Podle IPR to bylo dáno primárně stěhováním lidí do satelitů kolem města. To se pořád děje, ale v posledních letech počet Čechů v metropoli roste v důsledku větší míry stěhování z jiných regionů ČR. „Výrazný narůst byl patrný především u Moravskoslezského kraje, kde je omezená nabídka kvalifikovaných pracovních příležitostí,“ uvedl Vácha.

Vysoké riziko požárů, magistrát zakázal v Praze rozdělování ohňů

Ze zhruba 38.000 lidí, kteří se loni do metropole přistěhovali, jich asi 44 procent přišlo ze zahraničí, ať už šlo o Čechy či cizince. Osob s jiným než českým stáním občanstvím se do Prahy přistěhovalo 20.000, tedy 52 procent. Národnostní skladba příchozích cizinců se podle Váchy příliš nemění. Loni čtvrtinu tvořili Ukrajinci, 16 procent Slováci, 12 procent Rusové, sedm procent Vietnamci a ostatní národnosti tři procenta.

Růst počtu obyvatel se dá podle IPR očekávat i v budoucnu, čemuž by měl odpovídat rozvoj města a stavba bytů. V současnosti má metropole podle institutu relativně nízkou hustotu obyvatel. V administrativních hranicích města, které zahrnují i méně osídlené či úplně prázdné periferie, je to 25 obyvatel na hektar. V Budapešti je to 33, ve Vídni 45, v Kodani 68 a v Barceloně 158 obyvatel. V centrálnější městské zástavbě má Praha 113 obyvatel na hektar, Vídeň 137, Kodaň 123 a Budapešť 91. Podle IPR je v Praze dostatek rezerv pro další populační růst, a to zejména na velkých brownfieldech a dalších nevyužitých územích.

Zdroj: ČSÚ

čtk