„Ačkoli Praha zaujímá svojí rozlohou pouze cca 0,6 procenta území České republiky, je do tohoto prostoru každoročně soustředěna cca čtvrtina celkově zjištěných trestných činů,“ uvedla Zoulová. Je to dáno specifiky hlavního města, tedy hustotou obyvatelstva, infrastrukturou, turistickým ruchem i anonymitou.
Nejčastěji se policie setkává s majetkovou trestnou činností, zejména s kapesními krádežemi nebo krádežemi z aut. Zloději si nejčastěji vybírají místa, kde se pohybuje mnoho lidí, například hromadnou dopravu nebo okolí památek. Objasnění krádeží komplikuje fakt, že oběti nahlašují okradení se zpožděním.
Podle odhadů minimálně třetinu trestných činů spáchají drogově závislí. V roce 2017 bylo v Praze zhruba 16.200 problémových uživatelů pervitinu a opiátů. Podle odborníků tito lidé potřebují denně minimálně jednu dávku drogy v ceně 1000 korun. Pražští kriminalisté se také setkávají s nezákonným obchodováním s léčivy využívanými jako drogy.
„Situace na pražské drogové scéně a související drogová trestná činnost zůstává z našeho pohledu stále neutěšená a za posledních pět let se nijak podstatně nezměnila,“ sdělila Zoulová. Problémem v boji proti drogové kriminalitě je podle Zoulové společenská tolerance lehkých drog, marihuany a extáze.
Každoročně policie zjistí zhruba 1500 trestných činů spojených s drogami. Drogovou kriminalitu policie odhaluje nejen na základě podnětů od veřejnosti, ale i cílenými kontrolními akcemi. Těch policie letos uskutečnila například u Václavského náměstí 50, celkem zadržela 55 pachatelů trestných činů a zjistila 350 přestupků. V roce 2013 zde policie řešila 360 přestupků, loni 1120.
Častěji se policie zaměřuje i na nelegální zaměstnávání cizinců. Za posledních pět provedla 2112 kontrol, při kterých vyhostila 1353 lidí. V roce 2013 vydala 32 rozhodnutí o vyhoštění, v minulém roce 651. Mezi vyhoštěnými jsou nejčastěji občané států bývalého Sovětského svazu.
„V průběhu posledních pěti let přibyly i nové bezpečnostní hrozby a rizika a s tím související potřeba přijetí různých bezpečnostních opatření,“ dodává. Na některých místech metropole se proto objevily zábrany. Ty jsou reakcí na teroristické útoky v jiných státech, kdy útočník vjel do davu vozem.
Zoulová poukázala na užitečnost kamerového systému v boji s kriminalitou. Za rok využije policie záběry z kamer zhruba ve 25.000 případech – například při pátrání po osobách nebo objasňování dopravních nehod. Městský kamerový systém spravuje hlavní město. Na jeho rozvoji se podílí i policie, která jej každý rok vyhodnocuje a navrhuje úpravy.
Změnou, která urychlila předávání informací o kriminálních činech, byla integrace operačních středisek policie v roce 2015. Ke snížení dojezdového času, který se nyní v Praze pohybuje kolem šesti minut, přispělo propojení složek Integrovaného záchranného systému v Národním informačním systému.
