Na jakou částku byl participativní rozpočet schválen a odkdy mohou lidé posílat návrhy?
Participativní rozpočet byl schválen na posledním veřejném zasedání zastupitelstva, které se konalo v červnu, takže od toho okamžiku byl prezentován a mohly se začít podávat návrhy na formuláře, které jsou k dispozici na obecním úřadě. Termín podávání návrhů je do 10. září. Celková částka, kterou jsme pro participativní rozpočet vyčlenili, je pro začátek 200 tisíc korun, neboť zkoušíme, jaký bude zájem.
Když lidé zašlou návrh, nemusí k němu psát i předpokládanou částku projektu?
Nemusí. Mohou navrhnout, co chtějí, ale celkově se vše musí vejít do částky dvě stě tisíc korun. Jinými slovy, v okamžiku, kdy budou návrhy podané, projde to přes stavební a další komise, které mohou mít jisté námitky, posoudí se realizovatelnost návrhů projektů, a ty, které budou realizovatelné, budou postoupeny do hlasování. Vybrané projekty mohou jít následně do realizace. Podle zájmu veřejnosti zvážíme, zda částku pro příští rok posílíme, nebo ne.
Máte přehled, jaké návrhy a kolik jich na radnici přichází?
Jistý přehled máme zatím jen zprostředkovaně – z ankety, kterou jsme uskutečnili (Náš REGION o ní informoval – pozn. red.). Je evidentní, že lidé mají zájem. Aktuálně odhaduji, že to může být nějakých deset dvanáct připravovaných projektů, jestli je lidé opravdu podají, je jiná věc. Jak jak z oblasti životního prostředí, tak kultury, je zájem o divadelní festival, o drobné úpravy laviček a podobně.
Když jste s iniciativou participativního rozpočtu přišel, byla jí radnice nakloněna, nebo jste musel kolegy přesvědčovat?
V rámci volebního uskupení jsme probrali určité parametry, počítali jsme s vyšší částkou, což neznamená, že se k ní nedopracujeme, je jasné, že se to musí v praxi ověřit. Byl jsem pověřen, abych dal projekt dohromady, sepsal jsem jej, předložil zastupitelům a – v podstatě jen s drobným vyjasňováním – prošel. Skoro bych řekl, že se s ním v zásadě počítalo, neboť otázky k němu obsahovala již zmíněná anketa. Zastupitele zajímalo, zda je o to zájem mezi veřejností, což je, a to rozhodlo.
Jak aktivní je v Úholičkách občanská společnost?
Jeden z důvodu, proč jsme prosadili participativní rozpočet, je více vtáhnout lidi do veřejného dění.
Zeptám se tedy jinak – žije obec aktivně?
To ano. Velmi aktivní jsou hasiči, což je v podstatě zdejší nejsilnější uskupení. Hodně toho organizuje starostka – cvičení s dětmi nebo tanečky. Je tu výtvarka, šachy, pinčes, plno kroužků, hrajeme divadlo a tak dále. Kdo chce, aktivitu si najde.
Proměnilo se to v řádu let?
Speciálně za posledních deset let je to změna obrovská. K lepšímu. Dřív nebylo prakticky kde se scházet, neboť kulturní dům skončil, hasiči tu tehdy nefungovali. Za bývalého starosty bylo vše spíš uzavřené do sebe. Od roku 2010, s nástupem nové starostky, obec začala žít. A to říkám jako opoziční zastupitel.
Kdybyste se zapojil do participativního rozpočtu vy, co byste doporučil?
Nechci do toho zasahovat a dávat lidem návody. Proto plně respektuji to, s čím přichází občané. Někde to je lavička, někdo chce skříňky na odložení převlečeného oblečení u budovaného nového sportoviště a podobně.
Co obec trápí?
Vesnice se rozjíždí, na mnohém se dohodneme, vesměs se snažíme spolupracovat. Problém je ale územní plán. Ten nový se v současné době dokončuje. Ne vše z toho původního v něm bude platit, je to složitý proces, který trvá už dlouho. Snad už by to mělo k něčemu dospět, lidé zatím nevědí, zda mohou stavět, kde mohou něco budovat, potřebují mít konečně jistotu. Je třeba vše dělat s rozvahou, podařilo se zde zabránit živelné výstavbě, jsou tady výškové limity. To vše je nutnost. Na druhou stranu ti, kteří už bydlí, mnohdy chtějí, aby se nestavělo vůbec, a nedochází jim, že třeba až vyrostou jejich děti, také budou chtít někde bydlet.
Když jste zabránili živelné výstavbě, tak vás na rozdíl od jiných obcí kolem Prahy netrápí satelity, kde lidé nemají trvalé bydliště a tudíž na ně obce nedostávají peníze z daní?
Ano, tento problém nemáme. Navíc se, poskytováním různých výhod, snažíme lidi motivovat k tomu, aby zde trvalé bydliště měli. Poskytujeme různé dotace, jsou zde podpůrné programy, lidé si mohou vzít půjčku na plynofikaci a podobně. A to vše je podmíněno právě trvalým bydlištěm.
