Na místě současného komplexu bytových domů v ulici Malínská, který je zanedbaný a vzhledem ke svému experimentálnímu původu prakticky nerekonstruovatelný, má vzniknout nový objekt určený pro dostupné nájemní bydlení. Objekt ve Strašnicích se dostal do povědomí široké veřejnosti na konci loňského listopadu, kdy ho obsadila skupina squatterů. Poté co na místo přijeli zástupci radnice v čele se starostou Prahy 10, squatteři pod příslibem dalšího jednání o náhradním prostoru budovu opustili. Desítka ale vhodnou budovu pro komunitní centrum squatterů nemá.
Squatteři ze skupiny Opravdu Dobré Squaty obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici koncem listopadu loňského roku. Podle vyjádření jejich zástupců zde chtěli vytvořit prostor pro alternativní kulturu a sociální centrum po vzoru Kliniky na Žižkově. Po několikahodinovém vyjednávání s policisty a zástupci městské části budovy opustili výměnou za to, že se starosta Prahy 10 s jejich zástupci sejde a budou jednat o poskytnutí vhodných prostor pro zamýšlené aktivity.
První schůzka squatterů se starostou se uskutečnila začátkem prosince. Skupina na ní prezentovala svůj projekt komunitního centra. Starosta Prahy 10 následně uvedl, že radnice se bude projektem zabývat a případně vytipuje vhodné prostory, které by mohla skupině nabídnout. Budova v Malínské ulici podle něj není pro prezentovaný záměr vyhovující a není ani bezpečná. „Vysvětlili jsme jim, že domy v Malínské se musí zbourat a následně tam plánujeme vybudovat nájemní bydlení, což je řešení, které tomuto místu dá nové smysluplné využití. Pro účely komunitního a sociálního centra se do konce ledna pokusíme vytipovat jiný vhodný prostor,“ řekl v prosinci minulého roku starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS).
Náhradní objekt není, prázdných domů je ale dost
Radnice Desítky však vhodnou budovu, kterou by mohla poskytnout squatterům, nemá. „Koncem ledna jsme se se squattery sešli a konstatovali, že MČ Praha 10 nemá žádný vhodný objekt, který by splnil požadavky squatterů na vznik autonomního komunitního centra,“ uvedl Martin Valovič. Squatteři podle svého facebooku po obdržení informace jednání s Prahou 10 ukončili. Na sociálních sítích pak uvedli, že se rozhodli ve vyjednávání s radnicí nepokračovat, a že i když v Praze 10 sociální centrum nebude, prázdných domů je všude mnoho.
V Praze je více zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. V posledních letech vedle bývalé kliniky v Praze 3 obsadili například v roce 2018 na několik dní usedlost Šatovka v Šáreckém údolí nebo o rok dříve na necelý den dvě budovy na rohu ulic Hybernská a Senovážná. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Tam všude proti squatterům zasahovala policie, mnoho z nich skončilo před soudem.
Adept na demolici
Na místě současného zanedbaného komplexu bytových domů v ulici Malínská plánuje Praha 10 postavit nový objekt určený pro dostupné nájemní bydlení. Objekt v Malínské je už několik let adeptem na demolici.
Blok na sebe navazujících pětipodlažních bytových domů byl zkolaudovaný v roce 1961, a jednalo se o domy postavené jako experimentální. Byly tedy využívané i specifické, nepříliš obvyklé materiály a postupy. I proto budovy nevyhovují současným standardům bydlení, a navíc mají velmi nedostatečné protipožární zabezpečení a statické problémy u některých konstrukcí.
Co je squatting a co říká právo
Squatting je obsazování opuštěných nebo neobývaných pozemků, budov či hotelových pokojů, které squatter nevlastní, nemá v nájmu nebo nemá zákonné povolení k užívání. Obsazený objekt bývá zpravidla využíván pro kulturní a společenské aktivity, často spojené s politickým protestem. Squatteři se většinou zaměřují na domy, které jsou dlouhodobě neobydlené a chátrají. Leckdy je tak jejich obsazením zabráněno dalším škodám, někdy dojde i k částečné opravě domu a k jeho využití pro pořádání výstav, koncertů apod., obvykle undergroundového charakteru. Squatterství je nejrozšířenější ve velkoměstech. Příkladem může být dánský Ungdomshuset fungující 25 let, který byl v roce 2007 rozehnán policií a následně celý objekt zdemolován, nebo projekt Autonomní sociální centrum Klinika na Žižkově ze sklonku roku 2014.
Obsazování opuštěných nebo neobývaných pozemků či budov může být v České republice posuzováno jako trestný čin (přečin) neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 trestního zákoníku. Podle odbornice na trestní právo, emeritní profesorky Univerzity Karlovy Dagmar Císařové postupují vůči squatterům orgány policie i místní samosprávy velmi uvážlivě. „Jde totiž o to, že trestní zákoník v § 39 hovoří o tom, jak je třeba postupovat v jednotlivých případech. Jedná se o stanovení společenské škodlivosti a trestní zákoník výslovně říká, že povaha a závažnost trestného činu jsou určovány zejména významem chráněného zájmu, který je činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou, záměrem nebo cílem,“ vysvětlila Dagmar Císařová.
Opravdu Dobré Squaty
Skupina Opravdu Dobré Squaty vznikla jako reakce na vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v lednu 2019. Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014, později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem.
Autonomní sociální centrum Klinika bylo sociální a kulturní centrum. Centrum fungovalo bez dotací samosprávy či velkých sponzorů. Denně pořádalo bezplatné přednášky, jazykové kurzy, divadelní a hudební představení, rukodělné dílny. V prostorách Kliniky fungovala knihovna a k dalším plánům patřilo otevření sociální prádelny a knihařské dílny.
Zdroj: ČTK, MČ Praha 10
