Každý obyvatel Prahy vyhodí ročně v průměru 26 kilogramů potravin, zjistili výzkumníci z Mendelovy univerzity v Brně. Oproti dřívějšímu výzkumu v Brně se více zaměřili na rozlišení zástavby podle příjmu domácností. Kromě sídlišť či venkovské zástavby se tak soustředili i na vyloučené a naopak luxusní lokality. Výsledky ukázaly, že příjem domácnosti má podstatný vliv na množství potravinového odpadu. Lidé v luxusních čtvrtích plýtvali nejvíce, řekla na tiskové konferenci vedoucí projektu a vedoucí Ústavu marketingu a obchodu Lucie Veselá.
V Brně výzkumníci analyzovali odpad v letech 2019 až 2021, tehdy došli k průměru 37 kilogramů na osobu za rok. „Nelze však říct, že by Brňané plýtvali více. Za tu dobu totiž potraviny výrazně zdražily. Lidé více šetří a přemýšlejí při nákupu,“ řekla Veselá.
Plýtvání potravinami je v posledních letech velké téma a obchodníci s potravinami se ho snaží snížit na minimum už řadu let. Domácnosti zůstávaly dlouho stranou zájmu a v současnosti jsou tím článkem, kde se podle odborníků plýtvá nejvíc. „Tlak na snížení plýtvání je přitom s ohledem na omezené globální zdroje a stále rostoucí populační křivku velký,“ řekla Veselá.
Z předešlých projektů je zřejmé, že pokud se na lidi začne pravidelně a vhodně působit, dokážou si situaci uvědomit a své chování měnit. Aby existovala data nejen z Brna, pustili se výzkumníci do Prahy. Podle nich jsou nyní data přenositelná pro celé Česko. Díky projektu vznikl podrobný manuál pro samosprávy, jak nastavit vhodnou komunikaci. „Vytvořili jsme nástroje pro personalizovanou komunikaci, protože každá cílová skupina potřebuje odlišnou. Na všechny sice platí teze o tom, že když budou méně vyhazovat, zůstane jim více peněz, ale u vysokopříjmových skupin lze použít i sociální a enviromentální apely,“ řekla další z řešitelek projektu Irena Baláková.
Z výzkumu vyplynulo, že ve směsném odpadu je 13 procent potravin, přičemž zhruba polovinu tvoří ovoce, zelenina a pečivo. „Významně jsou ještě zastoupená hotová jídla, jejichž podíl byl 12 procent a nejvíce jich vyhazují obyvatele v luxusní zástavbě,“ řekla členka řešitelského týmu Andrea Králíková. Proti venkovské zástavbě vyhodili lidé v luxusních lokalitách dvakrát více hotových jídel.
Výzkumníci se z dotazníků a rozhovorů domnívají, že lidé s nižšími příjmy více plánují nákupy a přemýšlejí, zatímco vysokopříjmové skupiny mají menší přehled o tom, co doma mají za jídlo, nedokážou tak dobře plánovat, mají méně času. Vysokopříjmoví také častěji vyhazují potraviny po datu spotřeby, případně je vyhazují jen proto, že se jim už nelíbí.
Podle Veselé jsou politici a úředníci nejen v Praze nakloněni kampaním za snížení plýtvání.
Výzkumníci nyní také zjišťují, jak plýtvají studenti na kolejích na deseti univerzitách po celém Česku. V lednu by měli mít výsledky. Z minulých výzkumů totiž vyplynulo, že generace Z plýtvá poměrně hodně. „Každopádně se vzdělávání v této problematice dostalo už i do škol a je vidět, že postupně zabírá a lidé nad ní přemýšlí,“ dodala Veselá.
Zdroj: ČTK
