Viktor Frešo, absolvent Akademie výtvarných umění, patří k výrazným postavám současné české a slovenské výtvarné scény. Ve svých dílech bojuje se zaběhnutými pravidly uměleckého provozu a bere si v nich na mušku především status umělců, kurátorů a různých nedotknutelných vykladačů toho správného umění. Největším „nepřítelem“ pak pro něj je konceptuální umění – které jej štve svou vyprázdněností, nabubřelostí a beznadějnou izolovaností od reálných emocí a možného uměleckého prožitku. Nejúčinnějšími zbraněmi v jeho boji mu jsou absurdita, humor, provokace a velká gesta.
„Na aktuální výstavě nabízí Frešo jako reakci na současný stav umění řadu razantních řešení, která berou umělecký provoz útokem a umělci i divákovi umožňují uplatnit své právo na svobodné vnímání, promýšlení a prožívání umění,“ uvedl kurátor výstavy Leoš Válka. Frešo se zalíbením sahá po klasických žánrech, s nimiž pracuje po svém.
Na výstavě třeba v sebezpytném autoportrétu „Som zamindrákovaný kokot“ či textové variaci „Nebudem najlepší a najznámejší slovenský umelec!“ bourá společensky ustálený status umělců. Podobně si bere na mušku i kurátory, kterým na výstavu týkající se politiky v umění přispěl umělohmotným ubrusem s lakonickým vzkazem: Velkú piču viete o politike. Jiná instalace – „Tak tomu hovorím socha“- je čtyřmetrový trám trčící ze zdi galerijního prostoru, který má diváka přimět k tomu zamyslet se, jakými cestami by se mohlo současné umění vymotat ze slepých uliček.
