Vlna protestů v Íránu se vymyká svou masovostí i větší rolí žen, tvrdí expert

21.9.2022
Doris Drienová

Současná vlna protestů v Íránu se podle experta liší od těch dřívějších svou masovostí, dynamikou, ale také intenzitou násilí. Novinkou je míra zapojení žen, které formulují požadavky. Ukazuje se, že právě ženy mohou být hybatelem dalšího dění v íránské společnosti, řekl odborník na Střední východ a bezpečnostní problematiku Josef Kraus z katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Bez ohledu na výsledek současných protestů předpokládá, že trend postupných změn „zdola“ bude pokračovat a ženy budou po krůčcích rozšiřovat svůj svobodný prostor.

Kraus připomněl, že projevy nespokojenosti se v Íránu objevují v nepravidelných periodách, mají zpravidla sociální a ekonomické příčiny. Aktuální dění se ale v mnohém vymyká. Do ulic vyšlo velké množství demonstrujících, jsou ochotní napadat pořádkové síly, policie někde s demonstranty prohrává a vyklízí celé ulice a čtvrti, popsal Kraus. Dříve většinou protestovali mladí z nižších tříd a chudších oblastí, nyní vyšli demonstranti i do center velkých měst, včetně lidí ze střední třídy.

Ženy se nepodílí na násilnostech, udávají ale tón v požadavcích, volají po větší svobodě. „To, že veřejně pálí šátky, veřejně tancují, což je také zakázáno islámským právem, dodává všemu jiný punc,“ uvedl Kraus.

Krutý výprask za úsměv? Drsný život pod nadvládou hnutí Tálibán

Nepokoje rozpoutala zpráva o úmrtí 22leté ženy, kterou zatkla mravností policie. Porušila zákon, který ženám nařizuje nosit hidžáb. Mahsá Amíníová zemřela po třídenním kómatu, patrně na selhání srdce. Mnozí Íránci její smrt přičítají policejnímu násilí. Podle Krause událost zafungovala jako rozbuška, nicméně společnost byla v napětí už dříve. Írán prožívá těžké období, země má ekonomické problémy kvůli sankcím, ale i špatnému řízení státu, část lidí také pochybuje o férovosti voleb a legitimitě představitelů státu.

„Jsou tam i demografické tlaky, Írán je relativně mladá společnost, silně urbanizovaná. Mládež má jiné představy, jak by chtěla žít,“ popsal Kraus. Je podle něj těžké predikovat, jak se události budou vyvíjet. S poukazem na dřívější nepokoje ale pokládá za nejpravděpodobnější to, že se protesty za pár dní vyčerpají a režim vše „ustojí“, aniž by se musel uchýlit k masovému násilí. Nelze ale vyloučit ani další eskalaci.

Kolaps silových složek pokládá Kraus za nepravděpodobný, režim je bezpečnostně efektivní a stabilní už přes 40 let. Neočekává ani ústupky konzervativního islámského režimu. „Panuje obava, že by každý ústupek mohl způsobit dominový efekt a pád celého režimu,“ popsal Kraus. Kolaps si podle něj nepřeje ani podstatná část střední třídy. V případné revoluci by mohla více ztratit než získat.

Ať už ale současné protesty dopadnou jakkoliv, Kraus předpokládá, že bude pokračovat trend postupných změn „zdola“ a ženy budou po krůčcích rozšiřovat svůj svobodný prostor. „Je vidět, že Íránky posunují každým rokem hranice toho, co je akceptovatelné,“ uvedl Kraus. Zdůraznil, že situace žen v Íránu je lepší než v některých dalších státech islámského světa, například Saúdské Arábii nebo Afghánistánu. Se západním světem ale jejich postavení stále srovnávat nelze.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte