Podle ekologů není za problémem jen klimatická změna, ale i složení českých lesů, v nichž dominuje smrk. Ten je původní ve vyšších polohách nebo v chladnějších údolích vodních toků i pahorkatinách. Z důvodu těžby kůrovcem napadeného dřeva a také v souvislosti s návratem k porostům blízkým původnímu složení potřebují lesní hospodáři obrovské množství semenáčků stromů jako náhradní výsadbu. Situace je vážná a kvůli rychlé obnově porostů lesníci Vojenských lesů a statků České republiky (VLS) si vzali zkušenosti z technologie od skandinávských lesníků.
Mírný mráz uspí sazenice
Ve středisku lesních školek VLS ve Lhotě na Mělnicku začali lesníci státního podniku poprvé díky unikátní skandinávské technologii ukládat k zimnímu spánku statisíce sazenic lesních dřevin. Na jaře, hned jak povolí mrazy, sadební materiál „probudí“ a použijí k zalesnění ploch po kalamitách dříve, než přijdou kvůli „tropickým jarům“ o výhodné podmínky pro sázení. Pryč je totiž doba, kdy se sazenice stromů daly sázet v jarním období po dobu několika měsíců. Protože počasí posledních let doslova smazává pro naše mírné pásmo kdysi typická roční období, je doba na výsadbu stále kratší. Na jaře, kolikrát už v dubnu, nastoupí nezvykle vysoké teploty a to doprovázené minimálními srážkami. Podobné je to na podzim, když je dlouho do podzimu nezvyklé teplo a často opět s absencí srážek. Kvantum sazenic tak z jarní a podzimní výsadby prostě uhyne.
„Nové možnosti při obnově lesů lesníkům nyní otevírá nově dokončená skladovací a expediční hala, využívající unikátní technologii ze Skandinávie. Školkaři do ní svezli sazenice dřevin z venkovních pěstebních ploch k balicí lince, kde je uložili do speciálních přepravek. Ty jsou následně umístěny na palety, neprodyšně zabaleny a uskladněny v hibernačním prostoru. Statisíce a statisíce sazenic sem lesníci VLS naskladnili dříve, než udeřily mrazy. Hned jak v tomto roce povolí mrazy, podnikoví školkaři je vyexpedují lesníkům, kteří je použijí na obnovu lesů po kalamitách,“ popisuje novou technologii Jan Sotona, mluvčí státního podniku VLS ČR. Lesníci tak využijí chladného počasí, v němž se sadba dobře ujímá, než rtuť teploměrů dosáhne letních hodnot, což se v posledních letech stává v dubnu a někdy už v březnu.
V hale jsou statisíce sazenic
„Technologie nám umožní efektivněji směrovat umělou obnovu do období, kdy jsou pro zalesnění optimální podmínky. Vedle podzimu jde o brzké jaro, kdy ustoupí mrazy,“ uvedl ředitel VLS Petr Král.
Šedesátimetrová hala se skládá ze tří částí. V té první je umístěna expediční a balicí linka, v druhé je chladící sklad pro krátkodobé skladování a třetí část tvoří mrazící „hibernační“ sklad, který zamezuje degradaci sazenic při dlouhodobém skladování. Je to nová moderní technologie využívaná hlavně ve Skandinávii. Skladování sadebního materiálu je zajištěno ve stálé teplotě od -2 do -3 stupňů Celsia. Sazenice jsou v mrazícím zařízení paradoxně chráněny proti mrazu, a to před případnými nižšími venkovními teplotami. Tato skandinávská technologie tím umožňuje posun dodávky sazenic v čase bez ztráty na jejich kvalitě a jejich okamžitou expedici kdykoliv v zimním nebo jarním období, kdy nastane, třeba jen krátkodobě, vhodné počasí k výsadbě.
Kapacita hibernačního skladu je milion sazenic, Vojenské lesy a statky v něm uskladnily 800 tisíc kusů. Na jarní výsadbu tu čekají především buky a modříny, ale také smrky, osiky a borovice. Část produkce školkaři VLS ze Lhoty i dalších podnikových středisek ještě vyexpedovali pro loňskou podzimní výsadbu.
Miliony nových stromků
Státní podnik finišuje s historicky největší zalesňovací akcí v historii podniku, během níž vysadí téměř 23 milionů sazenic stromů. Více než dvě třetiny listnaté dřeviny – buky a duby, ale i osiky, olše, habry. Zastoupení smrku v letošní výsadbě představuje jen asi 18 procent.
