Vstup armády Ruska do Kazachstánu připomíná vývoj v Československu v roce 1968, tvrdí Pavel Fisher

6.1.2022
Redakce

Vstup armády Ruska a dalších postsovětských států do Kazachstánu připomíná vývoj v Československu v roce 1968. Na twitteru to dnes uvedl předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý). Postup Ruské federace zkritizoval také šéf sněmovního zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09). Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, zažívá nejhorší protivládní protesty za posledních nejméně deset let.

Nepokoje si podle kusých zpráv úřadů zřejmě vyžádaly desítky mrtvých a stovky zraněných. Prezident Kasym-Žomart Tokajev z chaosu obvinil „provokatéry z domova i ze zahraničí“ a požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).

Tento vojenský blok několika postsovětských republik v čele s Ruskem souhlasil, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Rusko již do země přepravuje své výsadkové oddíly. Součástí kontingentu mají být také vojáci z Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Běloruska a Arménie.

„Vstup armád Ruska a dalších států není dobrou zprávou. A to tím spíše, že jejich cílem má být normalizace situace v zemi,“ uvedl Fischer. Až příliš to podle něj připomíná vývoj v Československu po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Apeloval na ukončení násilí a umožnění dialogu.

„I přes včerejší prohlášeni mluvčího Kremlu, aby do situace v Kazachstánu nikdo nezasahoval zvenčí, jsme svědky opakování situace jako přes kopírák z roku 1956, 1968, 2008 a 2014,“ napsal Ženíšek. Připomněl tak události v Maďarsku v minulém století, ruskou intervenci vůči Gruzii v roce 2008 a anexi ukrajinského poloostrova Krymu o šest let později.

„Vysláním výsadkářů do Kazachstánu jako součást mírových sil, které mají pomoci s uklidněním situace, patrně myslí to zlikvidování desítek osob, o kterých dnes píší agentury. Mírové síly Ruské federace je slovní spojení, kterému ve světě nevěří nikdo,“ dodal Ženíšek.

Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) je situace v Kazachstánu vyústěním několika problémů, se kterými se v posledních letech potýká, například korupce. Zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG) bylo jen spouštěčem toho, co se v ulicích Kazachstánu děje, míní. „Žádost o pomoc v rámci ODKB bohužel posune Kazachstán pod větší vliv Ruska a myšlenka na demokratický stát se ještě více bude vzdalovat,“ napsal.

zdroj: čtk



Nepřehlédněte