Podle Ivana Pilného (ANO) by se na školné mělo hledět jako na investici do budoucna, aby studenti věděli, že studium něco stojí a není zadarmo – aby si toho, že mají možnost studovat, vážili. Naopak Marta Semelová (KSČM) jednoznačně odmítla školné na všech typech škol, včetně mateřských a vyšších odborných, což komunisté dlouhodobě prosazují. „Možnost vzdělání nesmí určovat peněženka,“ řekla.
Václav Klaus ml. uvedl, že je proti školnému na základních a středních školách, přičemž u vysokých škol to má být výhradní rozhodnutí jich samých. Tam do toho podle Klause nemá stát „co mluvit“. Zároveň je pro kvalitní státní školství, aby lidé nepřehlašovali své děti do soukromých škol, které jsou pro některé rodiny finančně náročné.
Kvůli školnému jsou nuceny být prostitutkami
Pavla Chotková Ducháčková (Zelení), jež učí na prvním stupni základní školy, zmínila, že čtvrťákům, s kterými o tom mluvila, přijde nespravedlivé, když některé děti mohou jít do jiné školy, protože na to jejich rodiče mají peníze, a jiné nemohou.
„Nechci společnost nerovností,“ řekla. Učí na státní škole, chce, aby státní školství bylo pilířem. Upozornila, že podle mezinárodních měření se zvyšuje počet matek, které – v zemích, kde se platí školné – vezmou práci prostitutek, aby dětem mohly studium zaplatit.
Školné nemá být bariérou ve vzdělání
Robert Vašíček (SPD) řekl, že je proti školnému, Česká republika by se podle jeho slov neměla vzdávat „státního standardu“. Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) uvedl – stejně jako Klaus, že na základních a středních školách by školné být nemělo a vysoké školy by měly rozhodovat samy. Školné by podle jeho slov nemělo být bariérou ve vzdělání, vždy by měla existovat možnost studovat bez školného pro toho, kdo si ho nemůže dovolit platit.
Václav Fořtík (Piráti) řekl, že jeho strana školné ve svém programu nemá, on osobně by byl pro to, aby byly podporovány některé obory, třeba medicína. Aby lidé, kteří vybraný obor vystudují, v něm následně nějakou dobu pracovali, aby se státu vynaložené prostředky vrátily. Pokud by nějaké školné někdy bylo zavedeno, tak ti, kteří na něj nemají, by podle Fořtíka měli mít možnost vystudovat bez něj a pak to státu nějakým způsobem „vrátit“.
