Program sletu byl podobný tomu předchozímu, patřily k němu také zimní sletové hry (hokej, lyžování atd.), které se v březnu 1938 konaly stejně jako ty předchozí ve Vysokých Tatrách. Tentokrát se v nich výrazněji prosadili též Sokolové z Jugoslávie. Novinkou byly soutěže v krasobruslení mužů i žen a turnaj v kanadském hokeji.
Hlavní cvičení byla předvedena na Strahově počátkem července 1938. Dominantní skladbou byla Pecháčkova „Přísaha republice“, při níž cvičilo na ploše Masarykova státního stadionu současně přes 30 000 Sokolů. „Mohutné cvičení mužů, dílo železné kázně a oddanosti ideji Tyršově, vyznělo v obrovský hold, přísahu věrnosti republice.“ Sokolský průvod Prahou trval čtyři hodiny a stal se národní manifestací Sokolů před nastupujícím nacismem. Sokolové z obsazeného Rakouska šli povinně pod vlajkou s hákovým křížem.
Krom oficiálních „černobílých“ filmařů natáčel slet a sokolský průvod v barvě filmový amatér Stanislav Olmer, jehož záběry se zachovaly. K tomuto jubilejnímu všesokolskému sletu byl také vydán stříbrný odznak se sokolem a sloupky s daty všech deseti sletů.
Pětitýdenní letní sletový program zahrnoval řadu cvičebních dnů pro žactvo, dorost, IV. středoškolské hry (i na Strahově), I. slet sokolského žactva (50 000 cvičících), pak červnové vystoupení 60 000 dorostenek („nejkrásnější konec sletového dne dorostu“ – jak to komentoval soudobý tisk) a dorostenců a mnohé další akce celostátního i mezinárodního charakteru. Prezident republiky Edvard Beneš se svou chotí přihlížel celému odpolednímu cvičení a promluvil na konec z náčelnického můstku tato krásná slova k sokolskému dorostu:
„Po krásném dnešním dnu chci vám, dívky dorostenky říci, že jste to provedly opravdu dobře. Vaše přesnost a ukázněnost a vaše ladná pružnost zaslouží si uznání a obdivu. A vám, hoši, děkuji, že jste se tak dobře drželi. Budete-li si všichni tak počínat v každé vážné práci a v dalším svém životě, vyrostete nám ve svědomité občany a občanky. A vy, hoši, stanete se statečnými a nepoddajnými obhájci republiky…“
Škoda, že k tomu nedostali větší příležitost. Všichni tušili, že X. všesokolský slet se koná v předtuše dalšího světového konfliktu a v době, kdy se začali hlasitě se svými požadavky ozývat sudetští Němci. Jeden den sletu byl dokonce nazván „Den sbratření armády s lidem“, kdy předvedli svá vystoupení vojska „Malé dohody“ (vojensko-politické spojenectví v letech 1921 – 1939 složené z Československa, Jugoslávie a Rumunska). Že se místo statečného boje o čs. republiku blíží potupná Mnichovská dohoda, nemohl nikdo předpokládat…
